Městisko

Pokud půjdete od toku Okluky, tak přes říčku vede dřevěný most pro pěší a cesta s brodem. Po 100 m dojdete opět k cestě u studánky. Samotná lokalita je jakoby rozdělena na dvě části. Dvě plošiny, kdy v obou je mnoho význačných propadlin. Nejzajímavější je val u hlavní cesty, který opravdu dominuje svojí velikostí. Osobně mě však zaujalo hlavně malé skalisko v západní části, které není archeology popsáno. Přitom nese jednoznačně náznaky záseků pro trámoví a plocha je místy rovně upravena. Od cesty je vzdáleno asi 5 m a za ní je zase vylámaná skála s pravoúhlými stěnami. Nahoře nad ní lze vidět skládané kameny, na které navazuje zemina. Zde bych viděl prostor pro bránu. Nejsem odborník, ale pokud bylo na skalisku vybudováno strážní místo, bylo uděláno skvěle. Hned naproti přes údolí Okluky s tehdejším rybníkem byl hradní palác Ježova hradu. Když si odmyslíme stromy, je celé údolí jako na dlani stejně jako přístupová cesta. U ní je níže hned u cesty od zmiňovaného místa zajímavá, jakoby ve skalisku vytesaná puklina, dnes trochu zanesená zeminou (asi šířky 30 cm, délky 1 m). Prostor jihovýchodní části se dnes ztrácí v mýtině, kde zaniká i lesní cesta, která měla pokračovat k severu. Východní část je tak velmi nepřehledná. Protože se místo nachází v prostoru vojenského újezdu Březina, je nejlépe zjistit aktuální informace. Od roku 2011 se prostor ohraničený od Hamerských rybníků, údolím Okluky s cyklostezkou, Repešským žlebem, dále až do Repech a lesní část od této hranice považuje za zpřístupněný (viz Výnos č. 4/2011 - zpřístupněné a režimové části vojenského újezdu ze dne 29.11.2011)

Do níže uvedených prostorů je vstup časově omezen na pátky, soboty, neděle a státem uznané svátky v období od 1. ledna do 31. prosince takto:

-pátek od 15:00 hodin do 21.00 hodin

-soboty, neděle a státem uznané svátky od 07.00 hodin do 21.00 hodin. Volný vstup do přístupných částí vojenského újezdu s časovým omezením není v těchto dnech vázán na povolení ke vstupu a vjezdu. Vstup je povolen pouze pro pěší..

Objeveno bylo až v roce 1975 J. Šmídem. Podle datace archeologů vzniklo někdy v polovině 13. století a zaniklo v první polovině 14. století. Místo je díky absenci písemných pramenů trošku záhadným sídelním útvarem, který měl se vší pravděpodobností spojitost se sousedním Ježovým hradem, stojícím na protějším kopci. Potíž zdejšího kraje je v tom, že neznáme přesné lokátory území a jejich časový postup. Zdejší kraj osazovaly hlavně rody z Holštejna, Lešanští, snad královský levoboček Mikuláš I. Opavský a následně Kravařové. Sousední Ježův hrad, původně Vícov, má první písemný pramen k roku 1355, kdy byl jeho majitelem Henzlín z Vícova. Tou dobou byl hrad dávno funkční a není bez zajímavosti, že Henzlín patřil do rodové větve Lešanských. Předpokládá se, že Městisko (nebo i hrad?) založil právě nejslavnější muž z této rodové větve Albert z Lešan. Ten tou dobou měl významné statky hlavně severovýchodním směrem, byl velmi ambiciózní, měl prostředky a jistě na panství potřeboval vybudovat své centrum. Zda stálo dříve město či hrad zatím nevíme a odborníky mate důvod, proč nebylo použito místa u předhradí, které zůstalo neosídleno, ale místa na protějším kopci. Tato otázka asi zůstane navždy nezodpovězena. Zakladatel však využil místa na středověké cestě údolím, částečné ochrany z hradu a tehdejšího rybníka, bohatého výskytu železné rudy v okolí a počítal s možnosti dalšího rozšíření dominia do prostor Drahanské vrchoviny. Samotné Městisko leželo na částečně svažitém pahorku asi o rozměrech 270 x 210 m. Celkem asi 3,5 ha plochy bylo systematicky osídleno a dodnes se zachovaly pozůstatky pravoúhlých základů sedmnácti domů o rozměrech 5 x 7 m a hloubkou asi 1,5 m. Z několika dalších domů se dochovaly náznaky. Na místě se nachází i zbytky pecí s pozůstatky strusky. V místě byla nalezena četná keramika, podkovy, hřebíky, klíč, nůž, ostruha s kolečkem a další. Plocha Městiska byla opevněna v oblé linii. Jižní část byla zabezpečena srázem a boční strany byly vnitřně prohnuty, snad z důvodu lepší střelecké obrany. Město chránil val kolem 14 m široký s hloubkou kolem 3,5 m. Ten zajišťovala palisáda, nebo navrstvený kámen. Byly zjištěny dvě brány. Třetí do údolí se zatím předpokládá, ale byla by logická vzhledem k místu. Samotné Městisko se velmi podobá středověkému Frankštátu u Šumperka, které bylo též hornického vysazení. Jméno Městisko je asi poprvé doloženo roku 1590, kdy vícovští půlláníci platili za louky pod Městiskem. Název trati se pak měnil na Měznisko či Měsníkova cesta. Místo samotné skýtá mnoho možností jak pro archeology, tak pro pátrání v písemných archívech. K místu se váže pověst, že na hoře zvané Babylon leží město, které se propadlo pod zem. Dodnes prý na Dušičky jsou z podzemí slyšet zvony. Jak je vidět, město zde opravdu stálo.