Černá Hať

V r. 1577 ji však musel klášter ve finanční tísni prodat Mikuláši Kozelkovi z Hřivic, který si zde postavil tvrz. Ta je doložena poprvé v r. 1577. Mikulášův syn Petr prodal tvrz, dvůr a ves Černou Hať a ves Strážiště Havlu Hrobčickému na Kolešovicích za 4440 kop grošů míšeňských a jeho syn je připojil Všesulovu. Havlův vnuk Ladislav Rudolf nebyl sice za českého stavovského povstání v l. 1618 - 1620 ještě plnoletý, ale přesto se plaský opat domáhal Černé Hati. Přes Ladislavovy protesty nařídil Ferdinand II. vrácení statku klášteru, ale vpád Sasů do Čech jeho realizaci oddálil a nový opat již spor neobnovil. Ladislavova manželka odkázala r. 1667 Černou Hať strýci Václavu Karlovi z Hozlau. Poněvadž statek byl příliš zadlužený, prodal Karel tvrz a ves Černou Hať a vsi Strážiště a Brdo r. 1672 Karlu Maxmiliánovi Lažanskému na Manštíně za 10 000 zlatých. Tvrz ležela v blízkosti staré zemské stezky, a poněvadž probíhala močálovitým územím, byla zde kladena hať, po níž má ves dosud jméno. Náznak této staré stezky je tu dodnes vidět. Po připojení k Manětínu tvrz zanikla a na jejím místě byl pravděpodobně na počátku 18. století vystavěn panský dvůr.