
Nejstarší zpráva o této lokalitě pochází z r. 1336, kdy se na Trutnovsku připomíná rytíř Otto ze Steinu. O něm víme pouze to, že daroval trutnovskému klášteru zderazských křižovníků Božího hrobu tři lány půdy ve vsi Oblanově. Původní název hradu byl tedy Stein. Co vedlo k jeho zániku, není známo, protože žádné jiné zprávy se o něm nezachovaly. Teprve ze zápisu v trutnovských manských deskách z r. 1455, ve kterém je uváděn Mikuláš (Nykl) Zilvár seděním na Břečtejně, můžeme usuzovat, že bohatý vladycký rod Zilvárů, který od 14. století postupně získával majetky na území trutnovského manského kraje, vybudoval v první polovině 15. století na místě staršího hradu Steinu a v těsné blízkosti svého vlčického statku hrad Břečtejn a ten učinil středem svého panství. Jádrem zilvárovského spojeného manského statku byly Pilníkov a Vlčice. Nové zilvárovské sídlo vyrostlo na strmé slepencové skalní kře, a již proto nemohlo být rozsáhlé.… číst dále
Nejstarší zpráva o místě kdy se připomíná rytíř Otto ze Steinu.
Majitelem je uváděn Mikuláš (Nykl) Zilvár seděním na Břečtejně.
Břečtejn byl již neobydlen a všechny prameny jej po celé 17. století označují jako pustý hrad na vlčickém panství, k němuž patřila zřícenina.
Byl na Břečtejně pánem Adamův bratr Kryštof, který sloužil v mládí mnoho let arciknížeti Ferdinandovi.
Koupil vlčické panství lnářský velkopodnikatel Jan František Theer, který dal zříceninu Břečtejna upravit a stavebně zajistit.
Se Theerové psali „ze Silbersteina“ podle německého názvu hradu.
Zbytky hradu Břečtejna dále chátrají.