
Kostel je přibližně orientovanou podélnou jednolodní stavbou s mírně odsazeným, polygonálně ukončeným presbytářem. K severní straně presbytáře přiléhá čtyřboká sakristie, loď má na bocích čtyřboké, stejně vysoké kaple, které vytvářejí s lodí půdorys latinského kříže. V ose západního průčelí je hranolová věž s bočními útvary kaple a schodiště. Presbytář a další (jv. nároží lodi, nároží bočních kaplí, věže a jejích bočních útvarů) podpírají novogoticky tvarované pilíře. Na jednom z nich, u presbytáře, je barokní pamětní deska s nápisem o získání patronátu kostela premonstráty na Hradisku u Olomouce r. 1326.
Kostel má hladké fasády, okna jsou s lomeným záklenkem, v sakristii obdélná. Nad vstupem do sakristie je druhotně osazena pamětní deska s letopočtem 1605 a s reliéfními znaky hradiského kláštera, hradiského opata Jiřího z Pavorinu a cholinského faráře Tomáše Schillera.
Hlavní vstup do kostela vede podvěžím, loď je zaklenuta krátkým úsekem valené klenby s výsečemi a dvěma poli křížové klenby mezi pasy, presbytář je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby s lunetovým závěrem. Do sakristie vede sedlový portál (novogotický?), sakristie je zaklenuta valeně s dotýkajícími se výsečemi. Vítězný oblouk je lomený, se zkosenými hranami zakončenými projmutým splávkem, v západní části lodi je novogotická hudební kruchta. Boční kaple mají křížovou klenbu rychlého sledu.
Zařízení kostela je novogotické z roku 1864 se staršími solitéry - na hlavním oltáři je dřevořezba Madony s dítětem z 2. čtvrtiny 15. stol., ze 16. století pochází řada cenných náhrobních kamenů - figurální náhrobníky Jana Procka ze Zástřizl a na Haňovicích z r. 1583, jeho manželky Alžběty Šternové z r. 1587, Jana Zoubka ze Zdětína a na Chudobíně se synem z r. 1585, jeho manželky Anny Okrouhlické z Knínic s dcerou Eliškou z r. 1585, Jana (1585), Petra (1585) a Kateřiny (1589), dětí Jana Staroveského ze Staré Vsi. Heraldický náhrobník Bernarda Zoubka ze Zdětína a na Chudobíně z roku 1569 a jeho manželky Elišky Drahanovské ze Stvolové (bez letopočtu).
Ve věži je zavěšený zvon s reliéfy Madony s dítětem a sv. Anny Samotřetí, s ornamentálním nápisovým vlysem z roku 1526, který ulil Martin Ilenfeld. Zvonek v sanktusníku s reliéfy Krista na kříži, s ornam. a nápis. vlysem vytvořil roku 1547 František Ilenfeld.
Na ohradní zdi kostela je umístěna zajímavá novodobá křížová cesta od arch. Bohumila Teplého.
Anně - zachováno středověké jádro (zdivo hlavní a příčné lodi, presbytáře). Dříve plochostropý presbytář byl zaklenut koncem 15. nebo poč. 16. století, roku 1605 byl kostel renesančně upraven - byla zaklenuta loď kostela (část dnešní klenby u vítězného oblouku), byla přistavěna sakristie a tzv. německá kaple sv. Anny, která se ale bohužel nedochovala (zbořena r. 1857). Od roku 1637 se ze širokého okolí konaly ke kostelu pouti k údajně zázračné soše Panny Marie Cholinské. V době třicetileté války byl r. 1643 kostel zpustošen švédskými vojsky, roku 1661 byly provedeny jen nejnutnější opravy. V letech 1859 - 1862 byl kostel novogoticky přestavěn (stavitel Vincenc Vodička). Při přestavbě byla nově zaklenuta loď, přistavěna boční kaple a věž s kaplovým a schodišťovým útvarem po bocích, také byly sjednoceny fasády. Nově vysvěcen byl kostel roku 1867. Kostelní areál je ohrazen zajímavě zvlněnou barokní zdí. Kostel vč. ohradní zdi, márnice a také budova fary (z r. 1733) patří od roku 1958 mezi chráněné památky ČR..