© Jarda Haderer, 05/2013
Jedinečný trojboký raně barokní kostel. Půdorys pravidelného trojúhelníku se zkosenými rohy má i kostelní areál s postranními kaplemi (zachovány dvě ze tří). Jednolodní kostel se zkosenými nárožími je krytý nízkou šindelovou jehlancovou střechou s trojbokou jehlancovou věžičkou. Ve zkosených nárožích byly původně tři vchody s kamennými portály, dva z nich byly ve 20. století zazděny. Okna kostela jsou obdélná, polokruhově zakončená, vnější stěny kostela jsou členěny zdvojenými pilastry a mohutnou profilovanou římsou.
Vnitřek kostela je plochostropý, na dvou stranách mohutných fabiónů jsou zachovány zbytky původní výmalby, malba na třetí straně je novodobá. Vnitřní stěny kostela jsou členěny zdvojenými pilastry, nesoucími fabionovou římsu. V nárožích kostela, nad jednotlivými vstupy jsou polokruhové kruchty s balustrádou.
Vnitřní výzdobě kostela dominoval unikátní trojboký barokní tabernáklový oltář od Františka Preisse z doby po roce 1710, který byl v průběhu let značně poničen (oltář je před rekonstrukcí).
Při západní stěně kostela je stříbrně štafírovaný vyřezávaný oltář Svaté rodiny z 1. třetiny 18. století, s bohatě zdobeným rokokovým rámcem.
Podél ohradní zdi areálu kostela byla původně sloupová klenutá křížová chodba – ambit, která byla zbořena pro špatný stav a také proto, aby bylo získáno více místa pro vznikající hřbitov, současně byla zbořena také jedna z postranních kaplí. Postranní kaple byly původně zasvěceny třem skupinám svatých (1. sv. Jáchymovi, sv. Anně a Panně Marii, 2. Svaté Rodině a 3. Třem králům). V kaplích bývaly vyřezávané dřevěné sochy z 16. století, po zboření jedné kaple a pozměnění druhé kaple na márnici (před r. 1842) byly sochy sneseny do zbývající kaple, kde bylo vytvořeno hodnotné sousoší Olivetské hory, obnovené r. 1863 truhlářským mistrem Georgem Ohnesem.
Římskokatolický poutní kostel Nejsvětější Trojice dal postavit v letech 1698–1712 hrabě Heřman Jakub Černín podle plánů Giovanniho Battisty Alliprandiho na místě původní dřevěné kaple Panny Marie ze 14. století. V kapli bylo pozdně gotické vyřezávané sousoší Korunování Panny Marie, později uctívané jako vyobrazení Nejsvětější Trojice. ...Kaple měla být za husitských válek vypálena a poté znovu vystavěna, s novým zasvěcením Nejsvětější Trojici. U kaple stávala poustevna, do které se měla dle pověsti uchýlit r. 1541 mniška Ludmila, dcera Jindřicha III. z Plavna (majitele panství), která musela v období reformace uprchnout z Lipska. Kaple byla oblíbeným poutním místem a postupně přestávala kapacitně postačovat zájmu poutníků. Hrabě Heřman Jakub Černín, tehdejší majitel panství, nechal proto starou kapli nahradit novým barokním kostelem, s areálem chráněným ohradní zdí, se třemi otevřenými postranními kaplemi a ambitem podél zdi. Kostel je výjimečný svým trojúhelníkovým půdorysem, který symbolizuje Nejsvětější Trojici. Kostel byl slavnostně vysvěcen roku 1712. Unikátní trojboký oltář vytvořil pražský sochař František Preiss v době po r. 1710. Roku 1783 vytvořil fresku Nejsvětější Trojice (výjev Uctívání sv. Kříže) malíř Josef Kramolín. Ještě téhož roku došlo nařízením císaře Josefa II. ke zrušení mnoha řeholních řádů, včetně řádu trinitářů, který se o kostel staral. Řeholníci museli odejít a neudržovaný kostel postupně pustl. Počátkem 19. století byl kostel vyloupen (zmizely všechny předměty z cenných kovů). Před rokem 1842 byl areál kostela změněn na hřbitov a kostel sloužit jako hřbitovní, při této příležitosti prošel rekonstrukcí. Zchátralá křížová cesta – ambit stávala při obvodové zdi areálu, která hrozila zřícením, byla stržena pro nedostatek finančních prostředků a získání místa pro pohřbívání. Jižní postranní kaple byla také zbořena, v jihovýchodní kapli byla zřízena márnice, v severozápadní kapli bylo vytvořeno sousoší Olivetské hory, složené z vyřezávaných plastik ze 16. století, snesených z jednotlivých kaplí. Roku 1905 byla v kostele původní freska J. Kramolína, která byla z větší části zničená, překryta novou malbou drážďanského malíře Josefa Zimmermanna. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce přestal být kostel udržován, hřbitov byl zrušen (r. 1946) a kostel postupně zchátral. Roku 1958 byl kostel s areálem a dvěma postranními kaplemi zařazen mezi chráněné kulturní památky ČR. Kostel byl přesto v 2. polovině 20. století volně přístupný a došlo tak k rozkradení a výraznému poničení vnitřního vybavení, včetně vzácného trojbokého oltáře. V 70. letech 20. století byl kostel částečně opraven, protože zde mělo být otevřeno turistické informační středisko. R. 1983 byl zrušen hřbitov u kostela. Roku 1991 přešel zchátralý kostel do majetku obce Andělská Hora a v letech 2004–2005 prošel celkovou rekonstrukcí. Obnovený kostel byl slavnostně otevřen pro veřejnost dne 8. 7. 2006. Kostel, před rekonstrukcí odsvěcený, slouží v současnosti jako kulturní a společenské centrum, pořádají se zde koncerty, výstavy a svatby..
Podle pověsti byla mariánská kaple v době, kdy na hradě Andělská Hora seděl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, vypálena husity. Po požáru bylo nalezeno dřevěné sousoší Korunování Panny Marie jako zázrakem neporušené.. ... Legendy o důvodech vybudování nového kostela
|
Přihlášení |
