Kostomlaty pod Milešovkou

Hrad je celoročně přístupný a vstupné se nevybírá. Náplní práce sdružení je čistit areál hradu od náletových dřevin a celková ochrana památky. Jelikož ještě nejsou vyřešeny majetkoprávní vztaky k památce, není možné zahájit záchranné práce. Podle posledních zpráv od členů sdružení nechce obec vstoupit do jednání se státem a převést památku do svého vlastnictví. Myslím,že je to velká škoda, spousta věcí by se vyřešila dřív, než hrad spadne. Hrad byl zařazen na seznam míst , kde se konají vystoupení skupin historického šermu. Letos v srpnu se konala již druhá bitva. Věřím, že i toto zatraktivnění místa přispěje k tomu, že Páni z Kostomlat budou moci uskutečnit své sny a hrad zachránit..

Aktuální informace o otevírací době a pořádaných akcích naleznete vždy na těchto aktualizovaných odkazech. https://www.facebook.com/SpolekprozachranuhraduKostomlaty/

http://spzhk.cz/.

Také hrad stál snad již r. 1333 a je označován německy Haus, avšak už r. 1335 je uváděn jako hrad („castrum“). Dřívější vlastivědní autoři ho ztotožňovali s vybájeným hradem Sukoslavem kronikáře Václava Hájka z Libočan. Hrad postavili páni z Oseka. Přístupová cesta k němu vedla od severovýchodu přes předhradí k bráně vnějšího dolního hradu, která byla chráněna vlevo stojící okrouhlou věží, přístupnou v prvním patře z ochozu hradby a ve čtvrtém patře opatřenou brázděným podsebitím. Dolní hrad uzavíraly zdi na severní, západní a jižní straně, na východě se vstupovalo přes příkop do vnitřního horního hradu. Horní hrad, který stál na vyvýšeném místě hradního areálu, chránil z jižní a východní strany kromě hradeb i parkán. V jihozápadním rohu stála okrouhlá věž, nejvyšší část hradu, tvořící podnes jeho typickou siluetu. Byla původně přístupná také jen z vyššího patra. V jejím severním sousedství stál obytný palác, ve východní části hradu byla další budova. Během vývoje došlo k zvětšení paláce a k přístavbě dvou bašt při jižním okraji parkánu. V r. 1333 dali páni z Oseka hrad Kostomlaty v léno Chotěborovi z Herštejna. Příslušenství hradu nebylo veliké, náležely k němu vesnice Kostomlaty pod Milešovkou. Ryzně nad Bílinou, Metlice, Hlince a Velvěty. R. 1335 koupil hrad s panstvím moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. to je také první hodnověrná zpráva o hradu. R. 1370 byl pánem na Kostomlatech Habart starší ze Žerotína, jehož nástupci prodali panství r. 1388 Jindřichu Škopkovi z Dubé. Na počátku husitských válek držel Kostomlaty Albrecht Škopek z Dubé, velký komtur řádu německých rytířů v české provincii. Páni z Dubé se již v prvních letech 15. století dohodli s míšeňským markrabětem, že kostomlatský hrad mu bude ve všech válkách otevřen. V letech husitských válek Albrecht Škopek hrad proti husitům udržel. Byl však silně poškozen r. 1434 v době bitvy u Lipan, kdy jej obléhal husitský hejtman Jakoubek se v té době lipanské bitvy nezúčastnil a bojoval na severu Čech na vlastní vrub. Panské vojsko, které se vítězně vracelo z lipanské bitvy, pobídnuto Zikmundem z Vartemberka na Děčíně se utkalo s Jakoubkem ve snaze vymanit Kostomlaty z obléhání. Jakoubek nebyl v boji příliš úspěšný, jelikož na bojiště vpadla neočekávaně ze zálohy panská pěchota. R. 1435 se však uvádí jako držitel hradu. Své další spory, které měl o hrad s pány z Dubé, vyhrál a celá jedna linie jeho potomstva se pak nazývala Kostomlatští z Vřesovic. Zahájil ji Jakoubkův syn Jakub, který se ujal dědictví r. 1468. Po r. 1562 patřilo ke hradu již jen městečko Kostomlaty. Počátkem 17. století se dělili o kostomlatské panství bratři Petr a Oldřich Kostomlatští z Vřesovic a každý měl ve své polovině městečka tvrz. Hrad mezitím zpustl, r. 1606 byl neobydlený a pouze dvě bašty měly střechu. R. 1623 byli bratři Petr a Oldřich z Kostomlaty postiženi konfiskací jedné třetiny majetku pro účast na stavovském povstání z l. 1618 – 1620. Podle tehdejší praxe bylo však prodáno celé panství, které koupil v r. 1624 Humprecht starší Černín z Chudenic. Černín přikoupil ještě konfiskované Černčice a později Lhenice a Bukovice. Kostomlatský hrad byl podle svědectví Bohuslava Balbína koncem 18. století opět obýván. R. 1841 byl na dolním nádvoří částečně zrestaurován, zpřístupněna byla velká okrouhlá věž vnitřního hradu a na místě původního podsebití opatřena ochozem se zábradlím. Nyní je važ nepřístupná.