
Jeďte jihovýchodně od Zlína ve směru na Luhačovice po silnici č. 490, odbočte do Provodova, odtud jeďte po silnici směrem na Ludkovice či Řetechov a po necelém kilometru odbočte vlevo do Maleniska. Poutní kostel neleží v centru obce, ale vysoko ve svahu nad ní, je přístupný po strmé silničce. Pod kostelem je malé parkoviště a poutní hospoda. Od kostela vede zelená turistická značka k nedaleké zřícenině hradu Starý Světlov.
Po celou dobu přístupnosti kostela je přítomen průvodce. Vstup je zdarma. V době církevních obřadů, koncertů a jiných akcí se od prohlídek upouští..
18. století, pramen údajně vytryskl ze země r. 1711. Kaplička se brzy stala oblíbeným poutním místem. Podle historických záznamů došlo jenom v letech 1711–1735 celkem k 63 zázračným uzdravením. R. 1750 byla kaplička přestavěna na malý poutní kostel Panny Marie Sněžné. U pramene byly vybudovány i blíže nespecifikované lázně, které jsou r. 1897 uváděny jako zaniklé. Raritou v našich zemích je vyobrazení Panny Marie kojící malého Ježíše na uctívaném obraze, který je zavěšený nad hlavním oltářem. Tento motiv byl poměrně běžný v období byzantského starověku, ale později se téměř neobjevuje. Obraz byl přinesen z Vídně r. 1710. R. 1997 byl v Praze posvěcen sv. otcem Janem Pavlem II. Interiér kostela dále zdobí křížová cesta od Emila Brendla (1947) a sochy sv. Antonína Paduánského, sv. Františka z Assisi, sousoší sv. Anny s Pannou Marií a sv. Terezie od Dítěte Ježíše. Okna zdobí barevné vitráže sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. Voda z léčivého pramene „Svatá voda“, vyvěrajícího pod hlavním oltářem, je vedena do zvláštní kapličky poblíž kostela, ke které vedou schody. Poblíž pramene je přístřešek s oltářem, kde se konají bohoslužby pod širým nebem. Od kostela vede ke kapličce na hřebeni křížová cesta z let 1917–1918. Kostel na Maleniskách patří k nejznámějším moravským poutním místům..
Pozlovický farář sdělil nemocnému vzkaz od mlynářky z Provodova, že ho Panna Maria uzdraví, ale chce, aby na Malenisku u pramene nechal postavit kapličku. Zbožná mlynářka, paní Anna Vlaštovicová, zažila sama zázračné uzdravení poté, co měla jedné noci sen, ve kterém viděla místní studánku s pramenem. Sužována oční chorobou, vydala se ke studánce a omývala si oči její vodou; oči se jí poté zázračně uzdravily. Hrabě Serenyi dal slib, že v případě uzdravení kapličku postaví, a svůj slib splnil – dal nad pramenem vystavět nejprve dřevěnou, později pak zděnou kapli. Provodovská kaplička se stala střediskem poutí z okolí..