Frýdlant - městská památková zóna

Městská památková zona Frýdlant v Čechách

Doba vzniku hrazeného města pod hradem na pravém břehu Smědé (Vitky) není známa, předpokládá se, že k jeho založení došlo za královské držby území před rokem 1278. Poměrně malý intravilán s ulicemi v ortogonálním rastru a obdélným náměstím uprostřed obkružovalo opevnění (zprvu jen valy a palisády), jehož tvar se blížil kruhu. Před oběma branami (Horní v dnešní ulici ČSA, Dolní u křižovatky ulic Míru a Okružní) se vyvinula nevelká předměstí. Zástavba města byla do počátku 17. století s výjimkou kostelů, hradeb z poloviny 14. století a radnice prakticky výhradně dřevěná či kombinovaná (zděné či roubené přízemí, hrázděné patro) a podléhala častým požárům. K rozsáhlejšímu užívání zděných konstrukcí došlo až po třicetileté válce. Většina dodnes zachovaných domů pochází z 18.–19. století s úpravami ve století dvacátém. V bývalém jádru města se dochovala řada objektů se štítovou orientací, na jeho okrajích a bývalých předměstích nacházíme dodnes dřevěné či kombinované domy. Mimo hlavní náměstí a několik nejdůležitějších ulic v někdejším hradebním obvodu se nevytvořily souvislé uliční fronty, ale domy mají mezi sebou rozestupy s vjezdy do dvorů. Roku 1945 poznamenal město nesmyslný letecký útok sovětské armády (8. května), který zahájil etapu negativních zásahů do jeho stavebního fondu. Tehdy zanikla převážně hrázděná zástavba jižní fronty Mezibranské ulice, kterou ve městě, nedosídleném po vyhnání jeho německojazyčných obyvatel, následovala řada dalších domů (zejména v severní části někdejšího hradebního okruhu). Pozůstalý stavební fond trpěl zanedbáváním údržby a primitivními "modernizacemi" v 60.–80. letech 20. století. I přesto byla míra jeho zachování shledána dostatečně cennou pro vyhlášení městské památkové zony 10. 9. 1992.