V roce 1707 Vavřinec Eisner zakládá sklářskou osadu Morány se správní jednopatrovou budovou obdélníkového půdorysu. V letech 1840–1841 Martin Plešinger zvyšuje budovu o jedno patro. Kolem roku 1900 Josef Hrubý z Jelení přestavuje Morány na lovecký zámeček. Dnes je zámek v rukou restituentů.
V roce 1707 Diviš Miseroni z Lisonu prodává část svého panství v okolí Čestína skláři Vavřincovi Eisnerovi, který zde zakládá sklářskou osadu podle vzoru v italském Muranu, podle toho dostala ves jméno Morány. Ve vsi staví jednopatrovou budovu obdélného půdorysu, jejíž zdi jsou dodnes zachovány v dnešním zámku. Roku 1740 převzal Morány syn Eisnerův Jan, který je opět prodal roku 1765 Teresii Waidmanové a ta je 1780 postoupila svému zeti Ondřeji Grimmovi, vrchnímu královskému komoří z kolínského panství. Za Grimma sklárny zpustly, ale panský dům byl stále obývaný. Před rokem 1840 kupuje Morány Martin Plešinger, který hutě obnovuje a v letech 1840–1841 přestavuje panský dvůr a zvyšuje jej o patro. V roce 1894 kupuje od Antonína Moravce statek Josef Hrubý z Jelení a kolem roku 1900 přestavuje bývalý panský dvůr na lovecký zámek. Po roce 1945 přechází zámek do majetku státu a sloužil potřebám lesnické zprávy, později byl využíván jako internát lesnické školy v Kamenné Lhotě, dále sloužil jako domov důchodců, později jako léčebný ústav pro mentálně postižené. V devadesátých letech byl tento objekt v restituci vrácen majiteli panu Jaromíru Hrubému, který zvelebil zámeček i přilehlou zahradu.
Petr Nožička, 2.5. 2011
