
Starý kostel byl gotický, trojlodní. Původní sakristie byla upravena na samostatnou kapli sv. Barbory. V kostele byly 3 oltáře – sv. Kříže se sochou Panny Marie, sv. Filipa a Jakuba, a dále sv. Barbory a sv. Šebestiána. Pod kostelem měla snad být i krypta se samostatným vstupem. Z tohoto kostela zůstala zachována jen gotická zvonice s barokními a pozdějšími úpravami. Součástí zvonice je i předsíň s arkádami. Ve zvonici se zachoval zvon z r. 1515 věnovaný sv. Filipovi, Jakubovi a Anně (lidově zvaný Urban). Další zvony sv. Jan Bosco a sv. Antonín Paduánský jsou novodobé z r. 1997. Částečně zůstalo zachováno i ohrazení okolo hřbitova. Dochoval se i soubor 17 kamenných náhrobků z 16. a 17. stol., původně snad umístěných v kostele. Některé jsou dnes druhotně osazeny v podnoži zvonice a hřbitovní zdi. 11 nejcennějších náhrobků bylo restaurováno a přesunuto v r. 1999 na nový… číst dále
Kdy byl starý kostel postaven, není známo, ale předpokládá se, že v 2. pol. 14. stol. Podle listiny nalezené při jeho demolici v roce 1843 byl kostel vysvěcen roku 1446, pravděpodobně podruhé po znesvěcení během husitských válek. V r. 1642 vyhořel a byl opětovně opraven. Po dokončení nového kostela v r. 1730, postaveného téměř v sousedství, nastal úpadek starého. Starý kostel byl naposledy opraven po požáru r. 1768. Z chátrajícího kostela nechal v letech 1816–1840 farář Ambros Rohoška odstranit vybavení včetně dlažby. V roce 1829 se začal hroutit krov, který v dalším roce prorazil klenbu. Kostel pak byl rozebrán v letech 1835–1864. Ponechána byla jen věž jako zvonice. Kolem kostela byl starý hřbitov, kde se pohřbívalo až do r. 1891, kdy byl zřízen nový hřbitov (1890). V r. 1923 byl starý hřbitov zrušen, byly odstraněny pomníky a snesena část hřbitovních stěn. Nově byla provedena parková úprava kolem zvonice v r.… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.