Graficke pismenko Vsetín se stal střediskem vsetínského dominia teprve v polovině 15. století a ještě dlouho měl společné majitele s Rožnovem, takže nebylo nutné vystavět tu panské sídlo. Původní vsetínská tvrz, připomínaná v r. 1464, stála nepochybně v místech nynějšího zámku, neboť střežila cestu do Pováží. První, zcela náhodná zpráva o ní pochází z r. 1464. Hrabě Petr ze Sv. Jiří a Pezinku postoupil před r. 1505 tvrz a městečko Vsetín s vesnicemi pánům z Kunštátu, ale již v r. 1534 koupil vsetínské panství Jan z Pernštejna, který je r. 1548 prodal sirotkům po Zikmundovi Nekšovi z Landeka. Nekšové tehdy získali i lukovské panství a podařilo se jim postupně zajistit oběma statkům prosperitu.

 
Graficke pismenko Poslední Nekšovna a dědička celého majetku Lukrécie se nejprve provdala za Arkleba z Víckova (1599) a ten se vší pravděpodobností přebudoval starou vsetínskou tvrz na renesanční zámek s obdélníkovým půdorysem a věží v  průčelí. Po smrti Arkleba z Víckova (1608) se Lukrécie provdala za Albrechta z Valdštejna (1609) a učinila ho spolumajitelem svých statků. Zemřela už r. 1614 a Valdštejnovi zůstalo všechno nekšovské jmění přes nesouhlas příbuzných, zejména Bítovských na Bystřici a Jana Adama z Víckova. Po Valdštejnově útěku z Moravy r. 1619 moravští direktoři jeho majetek zabavili a vsetínské panství postoupili do dočasného držení Janu Adamovi z Víckova, který odešel po Bílé hoře do emigrace a jako emigrant vedl boj Valachů proti habsburské vládě. Valdštejn r. 1623 prodal vsetínské panství Zdeňkovi Žainpachovi z Potštejna.
 
Graficke pismenko Vsetínský zámek byl svědkem valašské rebelie i jejího konce v r. 1627, kdy v prachu náměstí klečeli zástupci 17 obcí uprostřed kordónu císařských mušketýrů, aby přijali potupný revers. Odtud byla zahájena ostrá rekatolizace kraje, kolem zámku se odehrávaly nejkrvavější výjevy za nepřátelských vpádů.
 
Graficke pismenko Zdeněk Žampach prodal v r. 1632 zámek s panstvím ostřihomskému arcibiskupovi Petru Pázmánymu. Od té doby vládli v kraji více než dvě století uherští feudálové.
 
Graficke pismenko Neklid na Vsetínsku neustal až do konce třicetileté války. Vsetínští Valaši se ještě několikrát vzbouřili, a využívajíce neschůdnosti kraje a válečných událostí, ohrožovali císařské až k řece Moravě. Spojovali se i se Švédy, ale nakonec byli vojenskou přesilou přemoženi a krutě potrestáni.
 
Graficke pismenko V r. 1652 získal vsetínské panství hrabě Jiří Illésházy, jehož rod hrál významnou úlohu v uherských dějinách 17. století.
 
Graficke pismenko Nový majitel začal v 80. letech 17. století stavět pod vedením stavitele A. Cavadeho v blízkosti dosavadního re zámku zámeckou budovu. Ale rozestavěný objekt se výhodný, a proto byl v r. 1689 přestavěn v kostelní budovu protože starý kostel byl vypálen.
 
Graficke pismenko Původní zámek nebyl obydlen, ale sloužil za sídlo správy panství. V r. 1708 přepadli Vsetín vojáci Františka II. Rákoczyho, který stál v čele protihabsburského povstání v Uhrách. Vnikli do budovy přízemními okny, pobili na 70 lidí a nakonec ji vypálili. V tomto stavu zůstal zámek až do r. 1722, kdy byl znovu upraven k bydlení. V I. 1732 — 1733 byl rozšířen; tehdy byly k zadnímu traktu přistavěny obývací pokoje a zrušen a zámecká kaple.
 
Graficke pismenko Hrabě Štěpán Illésházy daroval v r. 1827 vsetínské p svým příbuzným, z nichž je převzal Josef Wachtler. Ten se chtěl nějak vyrovnat magnátům, a přestavěl proto v I. 1833 - 1834 zámek v duchu tehdy módního klasicismu. Tuto podobu získalo zejména průčelí a interiéry. Vnější renesanční ráz budovy však zůstal zachován. Přestavbou se ale Wachtler velmi zadlužil. Za uherské revoluce v I. 1848 — 1849 otevřeně sympatizoval s povstalci. Panství si držel až do r. 1857. Poté náleželo rodinám Jana F. Catteau — Wanela a Filipa Josefa Eduarda de Saint Hubert.
 
Graficke pismenko Od r. 1890 byli majiteli zámku a velkostatku známí moravští průmyslníci Thonetové. V r. 1915 budova vyhořela, byla však renovována.

Text: historie
23.4. 2004 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava