
Ačkoliv ždánický zeměpanský hrad na kopci Palánku nad Ždánicemi se v pramenech uvádí výslovně teprve v r. 1349, určitě zde stál již roku 1286, kdy Ždánice byly městečkem se starobylým patrociniem farního kostela P. Marie. Kromě vojensko - politické funkce měl i důležitou funkci hospodářskou, protože byl hospodářským centrem oblasti. V r. 1322 tu sídlili místní vladykové Albert a Bohuš ze Ždánic, kteří ze zeměpanského pověření kolonizovali Ždánicko. V r. 1349 byl hrad v rukou Vítka z Fulštejna, ale pak se opět vrátil do zeměpanských rukou. Za česko-uherských válek se stal hrad kořistí krále Matyáše. Zřejmě mu však obléhání příliš neuškodilo, protože se připomíná ještě v r. 1497. Jako správní středisko panství sloužil i za nových pánů; prvním z nich byl Jan Zelený ze Sanova, jehož zásluhou Matyáš hrad dobyl. Jeho nástupci se stali v 1. 1481 — 1493 bratři Petr a Beneš ze Suchdola a po nich slavkovský pán hrabě Petr od… číst dále
V 16. století postavena tvrz jako středisko panství Zástřizlů.
Roku 1558 získali Ždánice od Jana Ždánského ze Zástřizl Albrecht a Jan Sernbera z Boskovic a na Bučovicích.
Roku 1566 Ždánice prodány slavkovskému pánu Oldřichu z Kounic. Oldřich přikoupil další vsi a vytvořil rozsáhlé panství. Na základech staré zástřizlovské tvrze nechal Oldřich postavit renesanční zámek. Stavba byla dokončena r. 1569.
Po bitvě na Bílé hoře (8.11.1620) byly Ždánice konfiskovány Karlu z Kounic a novými majiteli se stali Lichtenštejnové (Maximilián z Lichtenštejna), kteří se však na zámku trvale nezdržovali.
Vnitřní úpravy zámku v pol. 17. století.
Důkladné úpravy zámku v l. 1739, 1762 a 1789. Portál hlavního průčelí dostal v r. 1739 barokní strukturu. Důkladná oprava zámku koncem 18. století za Aloise z Lichtenštejna.
R. 1850 se stal zámek sídlem okresního soudu a berního úřadu.
Po 2. světové válce byla na zámek postupně přemístěna obsáhlá sbírka učitele a historika Jakuba Vrbase. Současně byla doplněna o původní předměty ze zámku a zámecké vily. Vrbasovo muzeum bylo oficiálně otevřeno 21.10.1946.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.