Graficke pismenko Existence panského sídla ve Valči je poprvé výslovně doložena listinou z roku 1526, kdy byl statek majetkem Jakuba Kyšperského z Vřesovic. O 12 let dříve dal tento pán podnět králi Vladislavu Jagellonskému k udělení městských práv obci, stojící pod hradním návrším. Přesto, že zmíněná listina hovoří o zámku, můžeme předpokládat, že se jednalo o pozdně gotický hrad. Ten snad měl předchůdce ve tvrzi, postavené někdy ve 14. století.

 
Graficke pismenko Jakub Kyšperský z Vřesovic sjednotil počátkem 16. století panství, které bylo několik desetiletí předtím rozděleno mezi více majitelů. Nelze tedy vyloučit, že stavebníkem hradu byl až on. Pozdně gotická stavba zaujímala celý půdorys dnešního zámku, jednalo se tedy o čtyřkřídlý objekt s obdélným nádvořím.
 
Graficke pismenko Listina z roku 1526 vznikla při příležitosti vypořádání dědictví po Janu Kyšperském, který zahynul u Moháče. Valeč získal od jeho potomků Hugo z Leisnecku, později se přes Lobkovice dostala do majetku Štampachů (1570). Václav Štampach ze Štampachu nechal hrad roku 1585 renesančně přestavět. V majetku rodu zůstal statek i přes Václavovu účast ve stavovském povstání a útěk ze země až do vymření rodu roku 1694, kdy jej dědí Kagerové z Globen. Za první a druhé generace tohoto rodu probíhá velkolepá barokní přestavba celého zámeckého areálu, kterou vedli italští stavitelé Francesco Barelli a Antonio Bianno Rossa. Ještě dávno po odchodu Kagerů je při prodeji panství roku 1797 uváděn dluh Braunově sochařské dílně. Od II. poloviny 18. století se majitelé zámku mění poměrně často. Významnější stopu v jeho vzhledu zanechávají Vincent de Thurn Vallsasina, který jej nechává po roce 1890 novobarokně přestavět. Posledními šlechtickými majiteli jsou v letech 1937 - 45 Larisch-Mönnichové.
 
Graficke pismenko Po II. světové válce sloužil zámek jako domov pro veterány, útočiště pro korejské děti a od poloviny 50. let jako dětský domov. Roku 1976 do základu vyhořel, od té doby se s různou intenzitou rekonstruuje. Obnovou prochází i zámecký park, do kterého se na přelomu let 2019/20 vrací i soubor barokních soch Matyáše Bernarda Brauna, které byly po zmíněném požáru dočasně umístěny v kladrubském klášteře.

Text: historie
12.5. 2011 - Ivan Grisa