Zámek přestavěný v 16. st. z původního hradu. Renesanční podoba zanikla během barokní přestavby. Sochařská výzdoba z dílny M. B. Brauna. Na konci 19. st. upraven novobarokně. Po II. sv. válce užíván ke školním a ubytovacím účelům. R. 1976 vyhořel.
Hlavní obrázek místa
Zámek Valeč - letecký snímek
© Radovan Smokoň 09/2006
Valeč je dostupná ze silnice I/6 (křižovatka Bošov) po silnici II/194. Parkování je možné přímo pod zámkem u kostela Nejsvětější Trojice. Autobusové spojení funguje jen v pracovních dnech (velmi sporadicky), od nejbližší železniční zastávky Libkovice na trati Bečov nad Teplou - Rakovník je to do městečka asi 6 km.
Ivan Grisa , 12.5. 2011
turistické

Volné prohlídky zámeckých interiérů bez průvodce. Průvodcovské texty jsou k zapůjčení v Infocentru "Prádelna". Ceník vstupného na www.zamek-valec.cz

Irena Kubísková, Infocentrum Prádelna email. pradelna@zamek-valec.cz, 20.6. 2013

historie

Existence panského sídla ve Valči je poprvé výslovně doložena listinou z roku 1526, kdy byl statek majetkem Jakuba Kyšperského z Vřesovic. O 12 let dříve dal tento pán podnět králi Vladislavu Jagellonskému k udělení městských práv obci, stojící pod hradním návrším. Přesto, že zmíněná listina hovoří o zámku, můžeme předpokládat, že se jednalo o pozdně gotický hrad. Ten snad měl předchůdce ve tvrzi, postavené někdy ve 14. století. Jakub Kyšperský z Vřesovic sjednotil počátkem 16. století panství, které bylo několik desetiletí předtím rozděleno mezi více majitelů. Nelze tedy vyloučit, že stavebníkem hradu byl až on. Pozdně gotická stavba zaujímala celý půdorys dnešního zámku, jednalo se tedy o čtyřkřídlý objekt s obdélným nádvořím. Listina z roku 1526 vznikla při příležitosti vypořádání dědictví po Janu Kyšperském, který zahynul u Moháče. Valeč získal od jeho potomků Hugo z Leisnecku, později se přes Lobkovice dostala do majetku…  číst dále

Ivan Grisa, 12.5. 2011

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Valeč

Místa v okolí

 mariánský sloup
 Hoppova kaple
 Lina
 Kostrčany
 kaple sv. Anny
 Skytaly
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Budiš
 Křečov
 Kamenný Chlum
 Libkovice
 Mlýnce
 Vochlice
 Podštěly
 Týniště
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Mikuláše
 Nepomyšl
 kostel sv. Vavřince
 Verušičky
 kaple
 Blažkův mlýn
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Anny
 městské opevnění
 zámecký pivovar
 Chyše
 kašna
 kaple Kaina a Ábela
 Luka
 synagoga
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 návesní kaple
 Budov
 kaple Panny Marie
 Chyše
 Budov
 Vidhostice
 kaple
 kostel sv. Martina
 Vidhostice
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 smírčí kříž
 morový sloup
 kostel sv. Barbory
 maloměstské domy
 Mašťov
 Brody
 Kapucín
 Buškovice
 Vladař
 Bílá boží muka
 Kokořovský dvůr
 Kunzova muka
 radnice
 Panský dům
 kaple sv. Šebestiána
 Mazanec
 kašna
 Žlutice
 Žlutice – MPZ
 synagoga
 fara
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Štěpána
 Malměřice
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Mikuláše
 Hlubany
 Nevděk
 Jablonná
 Tuchtova kaple
 Krásný Dvůr
 bývalý lom
 kaple Panny Marie
 povodňový památník
 Ratibořský mlýn
 kostel sv. Leonarda
 kostel sv. Vavřince
 Jírov
 Údrč
 Údrč
 kostel sv. Kříže
 Schillerova rozhledna
 Kozí hrady, Kozihrady
 bývalý kříž
 Mlýnský vrch
 kaple sv. Anny
 Veliká Ves
 kaple
 kostel sv. Jakuba
 Radonice
 Baba
 kaple sv. Anny
 Nouze
 židovský hřbitov
 kaple Panny Marie
 smírčí kříž
 hřbitovní kaple
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Markéty
 silniční most
 Vilémov
 Loreta
 Vintířov
 Vintířov
 Selský dub
 radnice
 Nový Dvůr
 Sychrov
 kaple Všech svatých
 Petrohrad
 Rabštejn nad Střelou
 Petrohrad
 zaniklá obec Mlyňany
 Bražec
 židovský hřbitov
 židovské ghetto
 neogotická studna
 kašna
 bývalá fara
 radnice
 Široké Třebčice
 Maleš
 kaple Panny Marie
 křížový kámen
 židovský hřbitov
 Doupovská dráha
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vojtěcha
 Rubín
 Dolánky
 kaple
 Kaštice
 zavlažovací nádrž
 Štědrá
 Štědrá
 kostel sv. Václava
 Žihle
 Viklan
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Víta
 Brložec
 Kličín
 Podbořánky
 kaple sv. Marka
 Schanigerův kříž
 bývalá rychta
 kostel sv. Vavřince
Kontaktní informace
Zámek Valeč
Valeč
364 55
Tel: 353 399 731
http://www.zamek-valec.cz
info@zamek-valec.cz
Základní informace místa
ID místa: 831
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 3.9.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama