Renesanční zámek z přelomu 16. a 17. stol. patrně na místech starší tvrze. Dvoukřídlá stavba, východní průčelí zdobeno arkádami, od jihu přiléhá nevysoká osmiboká věžice. Areál nově opraven, nepřístupný - obytně a hospodářsky využíván.
Hlavní obrázek místa
Východní podhled ze vsi
© Petr Turyna 05/2006
Návštěva ujčínského panského sídla – dominantně postaveného ve výšce nad vsí – vnukává návštěvníkovi dvojici dojmů. Prvním z nich je (alespoň zevnější) upravenost tohoto poměrně rozsáhlého areálu. Druhý (a o poznání méně příjemný) spočívá v nemožnosti si tuto památku pořádně prohlédnout. Přistupová cesta od severu končí branou při hospodářském stavení zámku, od západu příliš neuvidíme také. Výhodu poměrně otevřeného prostoru od východu degraduje svažitost terénu – značný podhled znemožňuje celkové prohlídnutí nejatraktivnějšího (východního) průčelí hlavního křídla kulturní památky. Tato část dvojkřídlé zámecké stavby (oproti původnímu stavu dnes o patro nižší) je podsklepená, rozkládá se na půdorysu o rozměrech 16x40m. Již zmíněné východní průčelí zdobí osm obloulů arkádové chodby. Interiér prošel mnohými úpravami, původní stav je tedy dnes nečitelný. Při jižní straně stojí nevysoká osmiboká věž se zachovalou hvězdicovou klenbou, od severu přiléhá druhé křídlo zámku. Tento masivní objekt byl patrně již od svých počátků využíván k hospodářské činnosti. K areálu zejména od západu přiléhá několikero dalších hospodářských stavení, stejně tak jako zemědělsky využívané pozemky.
Mass, Turyna Petr, 9.6. 2006
historie

Pravděpodobný vznik staršího z ujčínských sídel odborná literatura řadí do období 14. století. Tato tvrz však patrně někdy záhy zanikla, nemáme o ní dalších informací. Můžeme se jen domnívat, že nový renesanční zámek byl na přelomu 16. a 17. vystavěn na jejím tvrzišti. Vyloučit doměnku, že se ve zdivu současného objektu nachází relikty původního objektu by mohl jedině podrobnější průzkum. Pro další osudy zámku byl rozhodný rok 1693, kdy jej nový majitek Karel Fruvien z Podolí připojil ke kolinskému statku. S ním pak sdílel i své další osudy. Jako zámek je veden ještě koncem 18. století, ale již počátkem 19. století je přestavěn – díky absenci sídelní funkce – v panský dvůr. Jako mnohé, i ujčínský zámek si vychutnal správu JZD. Dnes je v soukromých rukou, očividně v udržovaném stavu.

© Mass, Turyna Petr; Jiří Úlovec (in Encyklopedie českých tvrzí I. díl; ARGO, 1998), 9.6. 2006

Půdorys místa


© Z. Procházka (in Encyklopedie českých tvrzí I. díl; Jiří Úlovec, ARGO, 1998)
Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT), Kolinec

Místa v okolí

 Kolinec
 židovský hřbitov
 kaple sv. Václava
 Jindřichovice
 Jindřichovice
 Velhartice
 Mokrosuky
 Malonice
 Mlázovy
 Kašovice
 židovský hřbitov
 Nemilkov
 Svojšice
 Boříkovy
 Hlavňovice
 Podolí
 Hradiště
 Hrádek u Sušice
 kostel sv. Vavřince
 Čejkovy
 Svatobor
 Petrovice
 Tedražice
 Zavlekov
 boží muka
 Běšiny
 Běšiny
 Běšiny
 Těšetiny
 Hrad pod Hrnčířem
 Hořákov
 Čachrov
 Jiřičná
 Volšovy
 Nový Čestín
 Kojšice
 Srbice
 Kámen neštěstí
 kostel sv. Václava
 kašna
 městské opevnění
 Voprchovský dům
 Březí
 Lipová Lhota
 Mochtín
 městský špitál
 Loučová
 Miřenice
 Újezdec
 Dolejší Těšov
 Kouskova Lhota
 Nalžovy
 kostel sv. Anny
 Dlouhá Ves
 Javorná
 Habartice
 Ballymote
 Dolejší Krušec
 Budětice
 kostel sv. Blažeje
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Plánice
 Obytce
 Sobětice
 Horská synagoga
 štola Loreta
 Loreta
 kostel sv. Kateřiny
 synagoga
 Luby
 Týnec
 Karlov
 Palvinov
 Opálka
 švédské hroby
 kostel sv. Mořice
 Kratice
 hrobka rodiny Schmid
 kostel sv. Vintíře
 Kundratice
 židovský hřbitov
 synagoga
 Dvořec
 Rabí
 Lomec
 Vatětice
 kaple sv. Vintíře
 sýpka
 Klenová
 kaple sv. Felixe
 Sedlo
 Žichovice
 boží muka
 Dražovice
 Dražovice
 radnice
 Bílá věž
 městské opevnění
 Černá věž
 synagoga
 Lovčice
 židovský hřbitov
 kostel sv. Michala
 smolná pec
 synagoga
 boží muka
 kostel sv. Anny
 Janovice nad Úhlavou
 Beňovy
 kostel sv. Martina
 Kašperk
 Pancíř
 boží muka
 Pustý Hrádek
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Václava
 Bezděkov
 Tupadelské skály
 Koryta
 Tupadly
 Záluží
 Drslavice
Základní informace místa
ID místa: 4276
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 9.6.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

reklama