zámek Těšín

letní zámek Habsburků, Cieszyn
Letní rezidence Habsburků postavena na místě odstřelených zřícenin Dolního hradu v roce 1840., podle projektu J. Kornhäusela. Dnes toto místo prochází postupnou obnovou.
Hlavní obrázek místa
Vstupní průčelí zámku
© Jiří Cukr, 05/2011
Město Těšín je mezi širokou veřejností známo především jako nespravedlivě rozdělené město na hranicích České a Polské republiky. Historickému městu vévodí tzv. Zámecká hora na jejímž vrcholu se rozkládal někdejší knížecí hrad, bohužel od 17. století soustavně rozebíraný na stavební materiál, dnes presentovaný především zachovalou tzv. Piastowskou věží. Až poslední majitelé Těšínského knížectví, těšínští Habsburkové, se rozhodli úpadek residence změnit. Na úpatí Zámeckého kopce, na místě budov v předhradí hradu, majících pouze hospodářko – administrativní charakter, se rozhodli vybudovat své nové těšínské sídlo. Za tímto účelem byl přizván z Vídně v roce 1838 přední rakouský klasicistní architekt Josef Kornhäusel, aby vytvořil projekt nového sídla. Habsburkové do projektu investovali nemalé finance, i když v Těšíně příliš často nepobývali. Jak se celkové dílo povedlo, může návštěvník obdivovat dodnes. Budova klasicistního zámku postupně prochází celkovou rekonstrukcí. V loveckém zámku je umístěna Státní hudební škola a v dalších částech, moderním pavilonu, který nahradil bývalou oranžerii, se nachází instituce „Slezský zámek umění a podnikání“. Zámek prostě nemůžete v Těšíně minout. Jeho jižním křídlem procházíte, jdete-li se podívat na hrad a nebo na něj koukáte jedete-li jen z Polska zpět do naší republiky, protože těsně v jeho východním sousedství vede cesta k hraničnímu přechodu.
Jan P. Štěpánek, 2.8. 2006
historie

Historie loveckého zámku

V roce 1838 povolal tehdejší majitel Těšínského knížectví, arcivévoda Karel Habsburský, z Vídně slavného architekta, představitele rakouského klasicismu, Josefa Kornhäusela, aby vedl projekt přestavby a výstavby těšínské knížecí residence Habsburků. Kornhäusel doporučil odstranit na vrcholu kopce pozůstatky zřícenin hradu kromě románské rotundy a Piastowské věže a na jejich místě založit anglický park. Pozůstatky tzv. Dolního hradu (předhradí) využil k výstavbě tzv. loveckého zámku a přilehlé oranžerie (ta byla rozebrána v r. 1966). Obě stavby byly dokončeny v roce 1840. Slavný architekt také „vylepšil“ vzhled románské rotundy, kdy jí vtiskl nový klasicistní vzhled a vytvořil z ní pavilón s velkými půlkruhovými okny, klenbami a dvojicemi sloupů po stranách. V nové budově na severním svahu kopce byl v roce 1846 vybudován nový zámecký pivovar. V roce 1914 nechal arcikníže Bedřich (Friedrich) Habsburský vybudovat…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle M. Makowski: Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku, Regio 2005, 2.8. 2006

Další texty historie

Půdorys místa

Katastrální mapa Zámeckého vrchu a okolí z roku 1870
© Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku (M. Makowski, Regio, 2005)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Polsko, dolnośląskie,

Místa v okolí

 kostel sv. Mikuláše
 Těšín
 městské hradby
 studna tří bratří
 synagoga
 radnice
 kostel sv. Kříže
 Brandýs
 Městská střelnice
 evangelický kostel
 Rybí dům
 Chotěbuz
 Podobora
 Ropice
 Horní Žukov
 Konská
 Stanislavice
 Vělopolí
 Hradiště
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Michala
 Kostelec
 Třinec
 Střítež
 Dolní Líštná
 Třanovice
 Stonava
 Hnojník
 kostel sv. Trojice
 Jaškovská krčma
 Těrlicko
 kostel Božího Těla
 Stonava
 Horní Tošanovice
 Vendryně
 Životice
 Dolní Tošanovice
 Vendryně - vápenka
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Kateřiny
 Ráj
 Pitrov
 Horní Suchá
 kříž na Vidíkově
 Janečkův mlýn
 Solca
 Lom - Mořské oko
 Horní Soběšovice
 Dolní Domaslavice
 evangelický kostel
 Horní Domaslavice
 radnice
 Karpentná
 pomník T. G. Masaryka
 kostel sv. Marka
 kašna
 Fryštát
 Žermanický lom
 Karviná - Doly
 Dolní Soběšovice
 Prostřední Bludovice
 kostel sv. Markéty
 Dolní Bludovice
 evangelický kostel
 Prochaskova vila
 Kotulova dřevěnka
 Prostřední Suchá
 Kocurovice
 Horní Bludovice
 Dobratice
 kostel sv. Mikuláše
 evangelický kostel
 Dolní Suchá
 vodárenská věž
 Velká Čantoryje
 větrný mlýnek
 Doubrava
 Hrádek nad Olší
 kaple na Horním konci
 Orlová
 zvonička
 kaple na dolním konci
 kaple u Adámkovy vily
 Raškovice
 Adámkova vila
 vodní mlýn
 kostel sv. Martina
 Skalický lom
Základní informace místa
ID místa: 3932
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 3.8.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama