zámek Tažovice

Volenice - Tažovice

Zámecká zahrada.

Graficke pismenko Již terasa před nevýraznou klasicistní budovou zámku je zvláštní. To nejzajímavější se však skrývá za zámkem. Do svahu tu v několika terasách stoupá ojedinělá francouzská rokoková zahrada, jejíž krásu si lze představit i dnes. Jak se odlesk honosného francouzského života 18. století dostal do odlehlé pošumavské vísky?

 
Graficke pismenko V 2.polovině 18. století vlastnil panství svobodný pán Jan Markvart Koc z Dobrše. Kavalír a osvícenský šlechtic se svými svobodomyslnými názory narážel na zkostnatělé úřady a letité předsudky. Před zlobou utíkal k umění a literatuře, útěchou mu byla i láska. Pobýval totiž ve službách vídeňského dvora ve Francii. Tam se zamiloval do jedné z dvorních dam, ta jeho naléhání nakonec podlehla, ale před odjezdem si vymínila vykouzlení kouska domova - rokokovou zahradu.
 
Graficke pismenko Zamilovaný Jan Markvart nelitoval nákladů a přání splnil. Za zámkem dal navršit umělé terasy, architekti stvořili pravidelné záhony, zelená bludiště, stinné aleje a sítě cestiček. Mezi ně vykouzlili vodní kaskády, kanály a zurčící kašny, k odpočinku pak altánky a gloriety.
 
Graficke pismenko Umělci pak naplnili zahradu sochami mytologických postav a módními vázami a vše spojili do iluze malých Versailles.
 
Graficke pismenko Dílo se podařilo, mladá nevěsta byla okouzlena a následovala svého kavalíra do Čech. Slavila se velkolepá svatba a mladí manželé žili střídavě v Praze, kde Jan Markvart zastával významné úřady, a na Tažovicích ve své malé soukromé "Francii".
 
Graficke pismenko Krásné iluze však vždy něco stojí a zadlužený Jan Markvart Koc z Dobrše musel v r. 1776 Tažovice prodat hraběti Václavovi z Rummerskirchenu.

Text: historie
30.5. 2014 - S použitím článku historika prachatického muzea, p.Kubů, Jaroslav Špiroch