
První písemné zprávy o vsi Slatina pocházejí z roku 1439. Ves byla rozdělena na tři díly a největší díl tvořil manský statek fulneckého panství, kde již v 15. stol. snad stávala tvrz o které se píše v souvislosti, kdy statek s tvrzí zdědila po svém otci Benešovi z Deštného roku 1439 Markéta z Deštného. Podle některých autorů se však jednalo o tvrz, která měla stát v dolní části bývalé zámecké zahrady a beze stopy zmizela. Ves byla krátce spojena v jeden celek když ji v první polovině 16. stol. vlastnili Slatinští ze Studénky. Písemně je tvrz potvrzena až v roce 1602 za Aliny Bruntálské z Vrbna. V tomto případě je již nepochybně zmiňována tvrz, která stála na místě dnešního zámku. K přestavbě tvrze na zámek došlo až v 18. stol., za Karla Fridricha Hamaly z Jičína či za jeho syna Karla Antonína. Původní tvrz byla přestavěna na malý barokní zámek. Podle některých autorů je stavba datována… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.