zámek Šénvald

Schönwald; Jinošov

Graficke pismenko Na místě dnešního zámku byla bažantnice s rybníkem a přízemním stavením doloženým v roce 1775. V letech r. 1795–1798 nechali Haugwitzové přeměnit bažantnici v anglický park a budovu v ní na jednoduché šlechtické letní sídlo. Dnešní jednopatrový klasicistní zámeček byl přestavěn z této budovy dle návrhu hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze na základě plánů vídeňského architekta Josefa Kornhäusela. Budova zámku má rozměry 36,3 m x 19,55 m. Průčelí zámku zdobí haugwicovský znak – beraní hlava – a latinský nápis: AMICITIAE ET MUSIS HENRICUS COMES AB HAUGWITZ. MDCCCXXVII (Přátelství a múzám Jindřich hrabě z Haugwitz 1827). Za této přestavby vznikla i řada drobných staveb v parku – kruhový templ s kopulí nesenou osmi sloupy zasvěcený bohu lesa Silvanovi, altán půlkruhovitého tvaru zasvěcený bohyni lovu Dianě, chrám Apollónův ve tvaru triumfální brány. Na jaře r. 1945 zámek užívali utečenci z východu, prchající před sovětskými vojsky. Hraběcí rodina zámek vlastnila do roku 1945, poté jej na základě Benešových dekretů musela opustit a zámek byl znárodněn. V letech 1945–1947 zámek využívali skauti pro pořádání lesních škol. Po likvidaci skautingu užíval zámek Svaz mládeže, byl to domov hornických učňů a v letech 1951–1953 zde byla zřízen Státní kurs pro přípravu pracujících na vysoké školy, čili Dělnická přípravka. Poté zde byl zřízen domov důchodců a v roce 1966 Ústav sociální péče, který zde funguje dodnes.

Text: historie
27.11. 2008 - Milan Caha (zdroj: Samek Bohumil: Umělecké památky Moravy a Slezska 2, nakladatelství Academia, Praha 1999)