zámek Schönbrunn

Wien, Vídeň

Graficke pismenko Zdejší pozemky patřily od 14. stol. klášteru v Klosterneuburgu. V 16. stol. tu stál zámek Katterburg. V roce 1548 jej měl v zástavě vídeňský starosta Hermann Bayer. V roce 1569 jej koupil císař Maxmilián II. (1564-1576). Pozemek byl oplocen a stal se císařským lovištěm. Spoustu času zde trávila císařovna Eleonora Gonzaga (1598–1655), manželka císaře Ferdinanda II. (1620-1637). Po Ferdinandově smrti byl Katterburg její vdovskou rezidencí. Eleonora zámek v letech 1638-1643 rozšířila. V roce 1642 je přitom poprvé uvedeno jméno Schönbrunn (Schöner Brunnen), což znamená Krásný pramen. Podle pověsti zde v roce 1612 císař Matyáš při lovu objevil vodní pramen.

 
Graficke pismenko Při druhém tureckém obléhání Vídně v roce 1683 byl zámek silně poškozen. Císař Leopold I. (1657-1705) zahájil v roce 1696 stavbu nové velkolepé rezidence. Stavbu vedl Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Zámek měl být větší než Versailles u Paříže. V roce 1700 byla dokončena jeho střední část. V důsledku války o španělské dědictví (1701-1714) byla ale stavba zastavena. Po náhlé smrti císaře Josefa I. se v roce 1711 stal nedokončený zámek vdovským sídlem císařovny Wilhelminy Amalie. Ve zmenšené podobě jej v letech 1740-1750, v době vlády císařovny Marie Terezie (1740-1780), dokončil oblíbený dvorní architekt Nicolo Pacassi. Úpravy ale pokračovaly po celou dobu vlády Marie Terezie. Zámek se stal letním sídlem Habsburků, jejich zimním sídlem byl hrad Hofburg v centru Vídně. Císařovna ve svých pokročilých letech špatně snášela horko, nechala si proto upravit k bydlení část přízemí. Některé z těchto pokojů obsahují krajinné fresky od českého malíře Johanna Wenzela Bergla. V roce 1762 zahrál v zrcadlovém sále šestiletý Wolfgang Amadeus Mozart. V sedmdesátých letech 18. stol. proběhly práce na zámeckém parku. V té době byly postaveny mnohé zahradní stavby, jako Neptunova fontána, gloriet, obelisk a římské ruiny.
 
Graficke pismenko Po smrti Marie Terezie zůstal zámek nevyužitý, následující panovníci o něj neměli zájem. Život se do Schönbrunnu vrátil až za císaře Františka I. (1792-1835). V letech 1805 a 1809 zde pobyl Napoleon Bonaparte. V letech 1817-1819 byly z fasád odstraněny rokokové ozdobné detaily. Zámecké fasády tehdy dostaly svou dnešní podobu, byly ale natřeny šedou barvou. Tradice žlutých odstínů začala teprve v pol. 19. stol. 18. srpna 1830 se na zámku narodil císař František Josef I. (1848-1916). Ten zde také 21. listopadu 1916 zemřel. Během jeho vlády byl zámek opět významným císařským sídlem. Svá poslední léta trávil císař výhradně v Schönbrunnu. V roce 1918 zde abdikoval poslední rakouský císař Karel I. Od té doby patří zámek státu.
 
Graficke pismenko Po 2. světové válce, v letech 1945-1955, byla na zámku britská delegace a britská vojenská posádka. Tyto síly byly součástí spojenecké komise v Rakousku. Od roku 1955, po obnovení Rakouské republiky, slouží zámek jako muzeum. Od roku 1996 je spolu s parkem na seznamu světového dědictví UNESCO.

Text: historie
18.1. 2021 - Pavel Semple, zdroj: (https://www.schoenbrunn.at/en/about-schoenbrunn/the-palace/history/the-beginnings-of-the-park-at-schoenbrunn a online Wikipedia)