zámek Rudolfov

u Českých Budějovic

V zámku v Rudolfově sídlil štáb stavovského vojska.

Graficke pismenko V létě 1618 vypuklo v Čechách stavovské povstání a celý jih země se stal na několik let bojištěm mezi povstalci a císařskou armádou. Současný majitel zámku Jan Malovec ho opustil a pobýval na svých větších a bezpečných sídlech. České Budějovice zůstaly na počátku povstání věrné císaři a jejich vojenský velitel hejtman Aulner z Pirkenfelsu neustále žádal své nadřízené o nové vojáky, zbraně, munici a zásoby. Dostal však pouze 1.prapor pěchoty o 350 mužích z Dolních Rakous a příslib, že dostane potřebnou munici, když si pro ni pošle vozy až do Vídně.

 
Graficke pismenko Obavy budějovického velitele se brzy naplnily. Císařský vojevůdce hrabě Buquoy ustupoval na podzim 1618 po nezdařeném tažení na Prahu s celou armádou hlouběji do jižních Čech a po porážce na hrázích rybníků u Slověnic dne 9.11. dospěl do Českých Budějovic. Celá císařská armáda v síle 6500 mužů se ubytovala ve městě a na předměstích.
 
Graficke pismenko Brzy po příjezdu začali císařští kopat kolem města příkopy a stavět šance, neboť vítězné stavovské vojsko jim táhlo v patách. Již v průběhu 10.11. se rozložilo po vsích kolem Č.B. a vrchní velení a štáb si za své sídlo vybraly zámeček v Rudolfově. V jeho komnatách bylo od té chvíle možné spatřit ty nejvyšší velitele stavovského vojska - hraběte Jiřího Fridricha z Hohenlohe, hraběte Matyáše z Thurnu i hraběte Linharta Colonnu z Felsu.
 
Graficke pismenko Stavovská armáda měla sice po příchodu slezských oddílů více než dvojnásobnou přesilu, ale její velitelé svou příslovečnou váhavostí promarnili jedinečnou příležitost vyrvat císaři poslední významný opevněný bod v zemi. To se stalo později osudným celému povstání, neboť právě jižní Čechy a České Budějovice posloužily císařským jako základna k závěrečné ofenzívě, která skončila vítězně na Bílé Hoře.

Text: historie
1.6. 2014 - Jaroslav Špiroch