Římov

Graficke pismenko Od Velešína na sever při Malši leží ves Římov kolkolem kapličkami obklopená, v níž zámek na místě bývalé tvrze se nachází. Původně tu bý vával ve vsi prostý dvůr. Mikuláš z Řevněvic prodal r. 1401 (13. května) vory Řevněvice a Římov s částí vesnic Vilémovi ze Hlavatec a Ofce manželce jeho za 100 kop. Synové jeho tuším byli Jan Roubík seděním na Habří a „Vilém Kozák ze Hlavatec, jenž seděl na Římově. Oba byli přátelé pověstného Smilka ze Křemže a pomáhali mu v jeho půtkách, zejména r. 1425 proti Pochoméřům Rožemberským. Synové tuším Vilémovi byli Jan Kozák, Petr, Aleš, a dcera Petra. První dva seděli na Římově a prodali r. 1449 nivu mlynáři pod Řevněvicí. Za to koupil Jan r. 1454 platy ve Vesci, obdržel r. 1464 zápisy na Netřebice a lidi ve Velešíně, opověděl s Oldřichem a Ondřejem Roubíky r. 1468 císaři Bedřichovi a toho roku (1. února) dvůr svůj ve Vesci člověku svému pod „kalprecht“ prodal. Petr měl kromě syna Viléma dcery Johanku a Machnu, jimž r. 1472 statek svůj Říůmov, Řevněvice a Vesce zapsal přes odpory Alšovy, který se na ně táhl jako syn od otce ještě nedobytý a neodsazený. I žaloval naň Aleš u samého krále Vladislava, a ten rozkázal proto (r. 1474, 1. srpna) Jindřichovi a Vokovi z Rožemberka, jichž služebníkem Petr byl, aby Petra buď ke právu aneb k podání té pře na mocné oprávce přiměli. Mezi tím zemřel (r. 1473) Vilém, jenž od otce svého dvůr v Hlavatcích za díl obdržel, bez dědicův; statek jeho vyprosil si Aleš a vyhrál při svou r. 1488. Také si vyprosil r. 1473 odúmrti na zboží Římovském po n. Janovi a Petře, a vyskytuje se až do r. 1493 jako pán jeho, soudě se mězi tím s Litvínem z Todně, který si byl r. 1488 nějaké odúmrti po Petruši z Hlavatec vyprosil. V držení Římova, Dubného a Habří následovali nyní synové Janovi Mikuláš, Ctibor a Oldřich. Ti se rozdělili o ně r. 1505 dne 6. května, při čemž obdržel Ctibor za svůj díl statek Římovský, který držel i po opětném rozdělení. Týž byl ženat dvakráte, r. 1526 s Apolonou ze Štatemberka a po druhé s Annou z Pláně, ovdovělou Ojířovou. Před smrtí svou († r. 1548) podělil děti své i pastorky a pastorkyně. Statek Habří a Římov tvrz se dvorem a ves dal r. 1541 Jindřichovi a Jiříkovi bratřím Ojířům z Protivce. Tito si podrželi jen Římov a rozdělili se oň tak, že se dostaly Jindřichovi Římov s manským dvorem ve Lhotce (na Sviní louce) a Jiříkovi Řevněvice. Jindřich hospodařil dobře. Koupil r. 1552 dvůr v Markvarticích a ves Horní Římov, r. 1553 díl Omlenice a Horšova a r. 1570 Hamr a Mečikovice. Za to prodal dvůr Lhotku (tehda již vysazený) r. 1554 obci Budějovské. Až do r. 1566 byl úředníkem pánův Krumlovských, ale toho roku, jsa již velmi stár a nevelmi na zdraví dostatečen, přidělen jest ke kanceláři. Ze synův jeho měl mladší Joachym Hamr a Vracov, starší Ctibor Římov, k němuž i Dubné získal (r. 1590). Bylť Ctibor v mládí svém statečný a pravdě rád svědectví dal, ovšem po způsobě tehdejším. Zemřel asi r. 1591, a Římov i dům v Krumlově dostal se bratru jeho Jachymovi. Týž odkázal pořízením roku 1596 v pátek po sv. Linhartu zdělaným tvrz a dvůr Dubný, dvory (a tvrze) Římov a Hamr, vsi Římov Horní a Dolní, Dubné, Vracov, Mečikovice, Třebín, Pláni Věžovatou, Strádov se dvorem, v Blanském, Branišově, Markvarticích , v Horní Vesci c. t. m. synu svému Ctiborovi. Roku násle dujícího zemřel.

 
Graficke pismenko Mladý Ctibor byl dvě léta pod poručenstvím mateře a potom Častolára staršího z Dlouhévsi; ale tento dobře nehospoda řil. Po Jachymovi zůstalo drahně řetězův, prstenů zlatých, koflíků stříbr ných, peněz za několik tisíc a Jachym sám téměř nic dlužen nebyl, a přece odprodány Vracov, Hamr a jiných zboží s 9100 kop míš. Po smrti Častolárově nebylo tu počtů, také ně které listy, jistoty a kle noty scházely, pro něž Ctibor až do r. 1606 se syny jeho se soudil. Roku 1620 zkusil Ctibor, jenž s evangelickými dr žel, velké svízele, avšak když r. 1622 dne 19. listo padu nad ním soud vy nesen, že pětinu svého zboží propadl, byl již mrtev. Ferdinand II. za stavil napřed Římov na 4 léta, ale potom prodal „tvrz Římov“ se dvo rem a vsí a ves Blansko Janovi Oldřichovi knížeti na Krumlově a Eggenberce za 6453 kop 51 gr. 3 p. m. Kníže daroval Římov roku 1626 dne 23. května kolleji Jezovitův Krumlovské, v jejímž držení až do zrušení řádu zůstal. Od r. 1773-1802 byl Římov majetkem studijního fondu, ale potom prodán. Za vlády Jezovitské postaveny v Římově a okolo něho kaple Loretská a 25 kapliček (r. 1658-1670), načež se stal Římov velmi rychle místem poutnickým.

Text: historie
5.3. 2017 - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III.