Přestavlky

Graficke pismenko U Přestavlk stojí zámeček čtverhranný, bývalá to tvrz podlé spůsobu novějšího přeměněná. Matěj z Přestavlk byl r. 1440 dne 17. března na sjezdu Čáslavském mezi šlechtou kraje Hradeckého, a Stošek odtud přitiskl r. 1442 pečeť svou k listu Kosteleckým nad odúmrť danému. Pozdějších držitelů neznáme. Roku 1544 postoupil Matěj Hložek ze Žampachu tvrze, dvoru a vsi Přestavlk Otíkovi z Bubna. Po Otíkově smrti ( † r. 1552 ) rozdělili se Mikuláš, Heřman a Jindřich, synové jeho, o dědictví otcovské ( r. 1558, 13. ledna ); Mikuláš ( † 1608 ) obdržel Přestavlky, Heřman vzal Skašov a Jindřichovi připadla tvrz Březno. Dotčený Mikuláš byl dobrý a obezřetný hospodář; neb ušetřiv si peníze, koupil panství Litické a chtěje si nové statky zaokrouhliti, prodal r. 1574, 13. října tvrz Přestavlky, dvůr popl. s poplžím, se štěpnicemi, zahradami, ves, vsi Rajice, Skrchleby, Svídnici, Chleny, Němčí s příslušenstvím Karlovi Žampachovi z Potšteina v 4000 kopách gr. č. a obdržel směnou za to polovici městečka Žamberka. ) Nový pán, tuším dobře nehospodařil, r. 1579 na př. ani berně zaplatiti nemohl a dlužen zůstával. Měl manželku Mandalénu Černčickou z Kácova, s niž splodil syny Adama a Karla. Bratří ti majíce z bývalého velikého zboží Žampachův již jediné Přestavlky ( mimo dvůr v Němčí, na němž seděl strýc jejich Čeněk ), let svých ještě neměli a byli tudíž pod poručenstvím Zdeňka Žampacha z Potšteina na Novém Světlově, strýce svého. Tento vida, že by bylo nesnadno udržeti Přestavlky pro sirotky, prodal je r. 1598 dne 9. srpna ( vkl. r. 1599 ) Fridrichovi z Oprštorfu, z Dubu a Frydšteina na Častolovicích za 4000 kop gr. č. Nástupce tohoto, Ota, držel Přestavlky k Častolovicům a věnoval r. 1619 na tvrzi zdejší a veškerá zboží svém manželce své Anně 12500 k. míš. Když se potom s bratrem svým mladším Fridrichem porovnával o pozůstalosť otcovskou, nechal sobě Častolovice a jemu postoupil Přestavlk a tuším také sumy peněz. Oba bratří vyznačili se přísným smýšlením katolickým a v tehdejší protireformací v kraji Hradeckém jako komisaři císařští mívali nemalé účastenství. Fridrich chtě si koupiti větší panství, r. 1627 Janovi pustil Přestavlky Otíkovi Bukovskému z Hustířan a za to převzal od tohoto hrad Žampach v 24091 k. míš.; z těch si srazil cenu statku Přestavlckého a ostatek zaplatil.

 
Graficke pismenko Směnou tou vešel v držení Přestavlk rod, jenž tu po celé století sídlem zůstal. Jan Otík zemřel r. 1663, 26. dubna; synové jeho Zdeněk a Jan Jiří ujali r. 1666 dědictví po něm. Téhož roku totiž byli let svých dosáhli a roku 1671, 24.února se také o zboží otcovské rozdělili. Při tom dostal mladší bratr Jan Jiří Vladislav za díl svůj Přestavlky s dvorem popl., lesy Osičinu, Vysoký bor, Skalku a Borek, několik rybníkův a vsi Přestavlky a Rajce; Zdeněk obdržel tak zvaný druhý díl Přestavlcký, totiž dvorec ve Skrchlebích, kus role od popluží Přestavlckého se zahradou tudíž, louky, lesy Houští a Borek, vsi Skrchleby s krčmou, Svídnici a Chleny. V obou těchto dílech seděli bratří až do smrti své a následovali potom synové jejich. Bratří se dobře spolu srovnávali, bratranci jak se zdá již méně; neb Zdeňkův syn Jan Ferdinand Bukovský z Hustířan prodal raději ( r. 1726, 30. listopadu ) druhý díl Přestavlcký Janovi Vácslavovi, držiteli prvního dílu, za 12.000 fl. Ale spojené zboží se Jan Vácslav dlouho netěšil; již r. 1727, 18. listopadu prodal oboje zboží Janovi Vácslavovi Rousovi z Lipna za 35.000 fl. Bukovští zbavivše se takto pozemského zboží, zanikli kdesi v zapomenutí.

Text: historie
18.9. 2020 - August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze české, kniha 2