
Snad již během druhé poloviny 15. století zástavní držitelé potštejnského panství postavili náhradou za zpustlý hrad na kopci nad městečkem panský dvůr s tvrzí, jejíž zbytky identifikujeme v suterénu dnešního zámku. Snad k tomuto sídlu patří zpráva o poplužním dvoře zmíněném při koupi panství Václavem Hrzánem z Harasova roku 1558. Právě za Hrzánů (pokud se tak nestalo již dříve) sem bylo z hradu přeneseno správní a hospodářské centrum panství. Nárůst významu dvora s tvrzí si vyžádal i výrazné rozšíření tvrze v renesančním slohu. Roku 1629 bylo zadlužené Václavově vnučce Anně Kateřině potštejnské panství zabaveno a exekuční komisí přiřčeno Kašparu Grambovi z Grambu. Po smrti jeho dětí připadla práva na Potštejn hradeckým jezuitům, od nichž je roku 1666 odkoupil Václav Záruba z Hustířan. Za něj a jeho potomků bylo sídlo přestavěno v raně barokním slohu. Roku 1746 prodala Eliška (Alžběta) Zárubová potštejnské… číst dále
Zástavní držitelé potštejnského panství postavili panský dvůr s tvrzí.
Panství koupil Václav Hrzán z Harasova.
Zadlužené Anně Kateřině potštejnské bylo panství zabaveno a exekuční komisí přiřčeno Kašparu Grambovi z Grambu.
Panství odkoupil Václav Záruba z Hustířan. Za něj a jeho potomků bylo sídlo přestavěno v raně barokním slohu.
Potštejnské panství prodala Eliška (Alžběta) Zárubová hraběti Janu Ludvíku Harbuval-Chamaré.
Dokončena barokní přestavba zámku. Poté probíhaly již jen úpravy zámecké zahrady a parku.
Po smrti posledního potomka potštejnské větve přešel Potštejn na Dobřenské z Dobřenic.
Panství bylo Františku Jindřichu Dobřenskému i přes jeho nesporné vlastenectví projevené za okupace zabaveno.
Zámek sloužil jako odborářské školící středisko, pro jehož potřeby byly provedeny četné nevhodné stavební úpravy.
Zámek se stal majetkem podniku Kancelářské stroje Hradec Králové.
Zámek nebyl využíván a chátral.
Zámek se vrátil do státního majetku.
Zámek prodán společnosti Pandamedic Brno. Dnes (červen 2006) je dle katastru nemovitostí zámek majetkem společnosti KAST s.r. o Praha.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.