zámek palác Larisch-Mönnichů, Těšín (Cieszyn)

Muzeum Těšínského Slezska (Muzeum Śląska Cieszyńskiego)
Městská rezidence hrabat Larischů vzniklá po roce 1789. Východní fronta stojí na bývalé městské hradbě. Po roce 1831 za sv.p. ze Saint Genois přestavěn do trojkřídlé podoby J. Kornhäuslem. Dnes sídlo Muzea Těšínska.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na palác
© Jan P. Štěpánek 02/2006
Palác Jana Larisch – Mönnicha, zvaný také Larischovský palác, tvoří ojedinělé městské zámecké palácové sídlo v rámci bývalého Těšínska. Palác (zámek) návštěvník snadno najde na konci ulice T. Regera, při parku Míru. Se stavbou své těšínské residence započal hrabě Jan Josef Antonín Larisch – Mönnich po velkém požáru města Těšína v roce 1789 na místě několika menších domů při městské hradbě. Původní okázalá barokně-klasicistní budova prošla ve 30. letech 19. století klasicistní přestavbou podle projektu významného vídeňského architekta Josefa Kornhäusela. Dalšími opravami prošel palác po velkém požáru v roce 1942. V roce 1931 v budově paláce slavnostně zahájilo svou činnost Městské muzeum v Těšíně. Dnes slouží palác, který do roku 2002 prošel velmi náročnou rekonstrukcí, jako sídlo Muzea Těšínského Slezska. Muzeum nabízí stálé expozice pod názvem Na hranici dějin a kultur, exponáty týkající se historie těšínských knížat Piastovců a habsburských držitelů Těšína a expozicí kultury těšínské šlechty a měšťanstva. V depozitáři paláce se nachází bohaté sbírky umění a uměleckých řemesel.
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku (M. Makowski, Český Těšín, Regio 2005), 14.3. 2006
historie

Palác dal postavit hrabě Jan Josef Antonín Larisch – Mönnich po roce 1789, kdy Těšín postihl zničující požár, jako svou těšínskou residenci. Těšín v té době byl velmi významným městem, dokonce hlavním městem Těšínského knížectví, které až do roku 1918, tvořilo samostatnou jednotku v rámci Slezska a celé Rakouské monarchie. Palác vznikl na místě dvou menších domů u tehdejší Konvitské ulice. V roce 1796 hrabě Larisch – Mönnich dokoupil sousední budovu, což mu umožnilo vytvořit v Těšíně svou representativní residenci. Palác tehdy tvořila budova na půdorysu písmene L, krytá mansardovou střechou, krytou šindelem. Hlavní fasáda získala barokně klasicistní výzdobu. Profilované přízemí a tenké výplně, které procházely oběma patry, byly ukončeny širokou atikou. Vedlejší fasáda paláce vznikla na pozůstatcích městské zdi, což dodnes zdůrazňuje její mohutnost. Representativní místnosti se nacházely ve druhém patře si dodnes uchovaly klasicistní polychromie…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (K. Kuča, Praha, Libri 1997), Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku (M. Makowski, Český Těšín, Regio 2005), 14.3. 2006

Polsko, śląskie,

Místa v okolí

 radnice
 kostel sv. Kříže
 studna tří bratří
 městské hradby
 synagoga
 Těšín
 Těšín
 kostel sv. Mikuláše
 Městská střelnice
 Brandýs
 evangelický kostel
 Ropice
 Konská
 Rybí dům
 Chotěbuz
 Podobora
 Horní Žukov
 Stanislavice
 Vělopolí
 Dolní Líštná
 Třinec
 kostel sv. Michala
 Střítež
 Hradiště
 kostel sv. Vavřince
 Kostelec
 Třanovice
 Hnojník
 kostel Božího Těla
 Stonava
 kostel sv. Trojice
 Jaškovská krčma
 Těrlicko
 Vendryně
 Stonava
 Vendryně - vápenka
 Horní Tošanovice
 kostel sv. Kateřiny
 Životice
 Dolní Tošanovice
 kaple sv. Anny
 Ráj
 Karpentná
 Pitrov
 kříž na Vidíkově
 Horní Suchá
 evangelický kostel
 Solca
 Janečkův mlýn
 Dolní Domaslavice
 Lom - Mořské oko
 Horní Soběšovice
 Horní Domaslavice
 radnice
 Fryštát
 Žermanický lom
 kašna
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Marka
 pomník T. G. Masaryka
 Prochaskova vila
 Dolní Soběšovice
 evangelický kostel
 Karviná - Doly
 Prostřední Bludovice
 Dolní Bludovice
 evangelický kostel
 Dobratice
 kostel sv. Markéty
 Kocurovice
 Prostřední Suchá
 Kotulova dřevěnka
 Horní Bludovice
 Velká Čantoryje
 vodárenská věž
 Dolní Suchá
 větrný mlýnek
 Hrádek nad Olší
 Doubrava
 Hrádek nad Olší
 zvonička
 kaple na Horním konci
 kaple na dolním konci
 Raškovice
 Orlová
 Adámkova vila
 kaple u Adámkovy vily
 vodní mlýn
Kontaktní informace
Muzeum Těšínského Slezska (Muzeum Śląska Cieszyńskiego)
ul. T. Regera 6
43-400 Cieszyn
Tel: 033/851-29-33 (sekretariát)
http://www.muzeumcieszyn.pl/
mc@muzeum-cieszyn.ox.pl
Základní informace místa
ID místa: 3940
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 14.3.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama