Šlechtické sídlo baronů Kališů. Postaveno v r. 1772 baronem Bludovským. Po roce1781 přestavěn do podoby barokního šlechtického sídla. V roce 1876 objekt zakoupen řádem Milostivých sester sv. Karla Boromejského.
Hlavní obrázek místa
Pohled na palác Kališů od západu
© Jan P. Štěpánek 02/2006
Trochu stranou pozornosti stojí na okraji historického jádra města Těšína, na tzv. Horním předměstí další z bývalých těšínských feudálních sídel – palác baronů Kališů. Palác se nachází v jihovýchodní části malého náměstíčka, skrz nějž vede cesta z jádra města k evangelickému kostelu nad Horním předměstím. Tento bývalý zámek (palác) je již přes 130 let sídlem řádu Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Palác byl založen v roce 1772 rodem Bludovských z Bludovic jako rodinné těšínské sídlo. Až za baronů Kališů bylo starší sídlo přestavěno na přelomu 18. a 19. století do současného rozsahu a získalo dnešní podobu. Od roku 1876 až doposud je bývalý zámek sídlem boromejského řádu, který na podobě paláce zanechal také své nesmazatelné stopy. Současný palác Kališů je tvořen nárožní dvoupatrovou budovou o dvou křídlech. Za objektem se doposud rozkládá velká část původní zámecké zahrady, již ne však ve stylu francouzském, ale spíše jako přírodní anglický park. V zadní části zahrady se doposud zachoval původní oktogonální altán z konce 18. století. V severní části bylo ke starší budově postaveno klášterem nové křídlo s menší kaplí, čímž bývalý zámek dostal trojkřídlý půdorys. Ze zámku se dodnes zachovalo několik původních prvků. Jednak to je hmota objektu, jednak arkádové nádvoří či klenuté místnosti. V původní zámecké části se dnes nacházejí klauzurní místnosti řádu, hostinské pokoje a také menší klášterní muzeum připomínající činnost boromejek v Těšíně.
Jan P. Štěpánek, 8.8. 2006
historie

Historie zámku Kališů se začíná psát v roce 1772, kdy baron Ernest Leberech Bludovský z Bludovic (dnešní Dolní Bludovice) zakoupil několik měšťanských domů a zahrad v Horním předměstí. Spolu s manželkou Konstancií Marklovskou z Pernštejna si zde zřídili své sídlo, které bylo tvořeno patrovým palácem na čtvercovém půdoryse se štítovou atikou. V zadní části se nacházela dřevěná pavlač, umožňující přístup do obytných místností opatřených valenými, klášterními a českými klenbami. Za zámkem se nacházela francouzská zahrada, na jejímž konci byl postaven dodnes stojící oktogonální altán. V roce 1811 prodal Ernest Kristián Bludovský zámek baronce Alžbětě Karolíně Kališové z Kisbiroče. Její bratr Bedřich Kališ přestavěl dosavadní stavbu ve svou novou městskou residenci. Starší stavba byla spojena se sousedními domy, rozšířena o nové křídlo na půdoryse písmene „L“ a celek byl zvýšen o druhé patro. V roce 1802 získala…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku (M. Makowski, Regio 2005), 8.8. 2006

Polsko, opolskie,

Místa v okolí

 kostel sv. Kříže
 radnice
 studna tří bratří
 městské hradby
 Městská střelnice
 Těšín
 synagoga
 kostel sv. Mikuláše
 Těšín
 Brandýs
 evangelický kostel
 Konská
 Ropice
 Rybí dům
 Chotěbuz
 Podobora
 Horní Žukov
 Stanislavice
 Vělopolí
 Dolní Líštná
 Třinec
 kostel sv. Michala
 Střítež
 Hradiště
 kostel sv. Vavřince
 Kostelec
 Třanovice
 kostel Božího Těla
 Hnojník
 Stonava
 kostel sv. Trojice
 Vendryně
 Jaškovská krčma
 Těrlicko
 Stonava
 Vendryně - vápenka
 kostel sv. Kateřiny
 Horní Tošanovice
 Životice
 Dolní Tošanovice
 Karpentná
 kaple sv. Anny
 Ráj
 Pitrov
 kříž na Vidíkově
 evangelický kostel
 Horní Suchá
 Janečkův mlýn
 Lom - Mořské oko
 Dolní Domaslavice
 Solca
 Horní Soběšovice
 Horní Domaslavice
 kostel sv. Mikuláše
 radnice
 kašna
 Fryštát
 pomník T. G. Masaryka
 kostel sv. Marka
 Prochaskova vila
 Žermanický lom
 evangelický kostel
 Dolní Soběšovice
 Prostřední Bludovice
 Karviná - Doly
 kostel sv. Markéty
 Dobratice
 evangelický kostel
 Dolní Bludovice
 Kocurovice
 Kotulova dřevěnka
 Prostřední Suchá
 Velká Čantoryje
 Horní Bludovice
 vodárenská věž
 Dolní Suchá
 větrný mlýnek
 Hrádek nad Olší
 Doubrava
 Hrádek nad Olší
 zvonička
 kaple na Horním konci
 kaple na dolním konci
 Adámkova vila
 Raškovice
 kaple u Adámkovy vily
 Orlová
 vodní mlýn
Kontaktní informace
Cieszyńskie Centrum Informacji (informační centrum)
ul.. Náměstí 1
Cieszyn
Tel: +48 33 479 42 49, +48 33 479 42 48
http://www.cieszyn.pl/
mci@um.cieszyn.pl , api@olza.pl
Základní informace místa
ID místa: 3939
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 26.3.2019
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama