zámek Louka

Starý zámek

Graficke pismenko Klášter v Loukách u Znojma založil kníže Konrád II. Ota s manželkou roku 1190. Konrád II. Ota byl údělným znojemským knížetem, který se mocenskými intrikami dostal roku 1189 na český knížecí stolec jako tehdejší nejstarší člen přemyslovského rodu.

 
Graficke pismenko Poté co opevněný klášter neodolal roku 1425 nájezdu husitů, kteří jej vyplenili a vypálili, započala obnova budov s důrazem na pevnostní složku. Ve 30. až 40. letech 15. století přistavěl k areálu kláštera opat Přibyslav pravidelný čtyřúhlý pozdně gotický hrad, který měl v době nepokojů poskytnout řeholníkům dostatečné bezpečí a ochránit klášterní majetek.
 
Graficke pismenko Za opata Šebestiána Freitaga po r. 1575 byl stavebně obnoven celý klášter s konventem, kostelem i hradem. Na konci 17. století byl hrad opět upravován a severním křídlem spojen s klášterními budovami konventu. Projekty na přestavbu komplexu od významných rakouských architektů F. A. Pilgrama a J. L. Hildebrandta z poloviny 18. století se bohužel již nepodařilo v úplnosti realizovat. Stavba byla zahájena roku 1748, ale realizována však byla pouze polovina původního záměru. V roce 1784 byl klášter Josefem II. zrušen, převeden do majetku náboženského fondu a posléze utilitárně využíván jako správa panství, byty, kasárna, továrna na tabák a ženijní akademie. V roce 1827 bylo loucké panství i s objekty kláštera prodáno rodině Libenbergů. Ti si budovy nového objektu upravili na své sídlo (nazýváno tzv. Novým zámkem) a staršího hradu na správní účely (nazýván tzv. Starým zámkem). V roce 1851 byl celý komplex prodán státu. Starý zámek byl upraven na byty důstojníků a tzv. Nový zámek opět na kasárna. Armádě klášter sloužil i po 2. světové válce. Využívání armádou znamenalo pro klášter nelítostnou devastaci, ze které se areál nevzpamatoval ani po r. 1990, kdy jej armáda opustila. Od té doby je snahou nalézt pro areál bývalého premonstrátského kláštera důstojné využití a prostředky na náročnou památkovou obnovu.

Text: historie
8.7. 2009 - Jan P. Štěpánek dle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí - Dodatky, Libri, Praha 2007