Graficke pismenko Zámek Kozel stojí na úpatí jižního svahu vrchu Boru nad údolím řeky Úslavy a rozsáhlým rybníkem, uprostřed starého osídlení, které je bohaté na archeologické nálezy; název zámku je odvozován od toho, že prý zde pohanští obyvatelé obětovali svým bohům kozla.

 
Graficke pismenko Zámek byl postaven na šťáhlavském panství, které r. 1711 získala Antonie Josefa Černínová od věřitelů zadlužených Kokořovců. R. 1715 k němu přikoupila ještě sousední nebílovské panství. Původním sídlem vrchnosti byl sice šťáhlavský zámek, ale ten již nárokům současníků nevyhovoval, a tak Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší lovčí Království českého (1745 až 1816), si dal postavit sice prostý, ale pohodlný zámek, určený pro lovy a letní odpočinek.
 
Graficke pismenko Zámek stavěl v 1. 1784—1789 pražský stavitel Václav Haberditz. Ten byl autorem starší obytné části, jednoduché přízemní čtyřkřídlé budovy kolem obdélného dvora s mansardovým patrem nad jižním křídlem, s hlavními společenskými místnostmi a pokojíky pro hraběte, hosty a sekretáře. Uprostřed nádvoří je bazén, uvnitř kolem křídel obíhá kamenný ochoz, z něhož vedou vchody přímo do jednotlivých pokojů. Hostinské pokoje jsou rozděleny zděnou přepážkou na místnost pro hosta a pro lokaje. Místnosti se vytápěly zvenčí. Architektura je střízlivá, odpovídá duchu doby, tj. konci 18. století. Fasáda je členěná toskánskými pilastry a lizénovými rámci s obdélníkovými okenními otvory. Tomuto exteriéru slohově odpovídá jednotný interiér, vytvořený ve slohu Ludvíka XVI.
 
Graficke pismenko Většinu pokojů vyzdobil v 1. 1787—1788 dekorativními nástěnnými malbami Černínský malíř Antonín Tuvora (1747 až 1807), učitel českého portrétisty A. Machka. Nejbohatší výzdoba je v reprezentačních místnostech, kde se figurální motivy v medajlóncích střídají s přírodními, s ptáky a zvířaty. V  hlavním sále jsou nástěnné malby sídel Černínů: vedle Radyně je zde i pohled na tehdejší Kozel. Velmi cennou složkou interiéru jsou empírová kamna, převážně bílá, ale i temně hnědá a zelená, válcového nebo hranolového tvaru, tunelovaná, zdobená festony, terči, listovím a na vrcholu vázou nebo figurou. Vzácným doplňkem interiéru je dobový nábytek - pozdně rokokový a ve stylu Ludvíka XVI. Z původního zařízení se zachovala i bohatá sbírka holíčské majoliky, stěny pokojů jsou ozdobeny rytinami a pastely.
 
Graficke pismenko V polovině 90. let 18. století byly k zámku přistavěny ještě dvě samostatné dvojice budov, tj. patrová kaple a jízdárna a přízemní budova stáje a obydlí sloužících (lokajna). Autorem těchto čtyř budov byl pražský architekt Ignác Jan Palliardi (1738—1821). Těmito novými stavbami vytvořil složitější půdorys zámku a vyřešil také prostranství před ním. Architektura těchto nových budov je rovněž prostá, ale působí uměřeností svých proporcí. Na pročleněné fasádě kontrastuje hra světla a stínu. Vůbec prosvětlenost prostoru je typická pro celou architekturu.
 
Graficke pismenko Sochařskou výzdobu zámku provedl pražský sochař Ignác Platzer mladší (1757—1826). Je to především plastika skoleného jelena na terase zámku a ozdobné vázy na zábradlí terasy. Ignác Platzer je rovněž autorem oltáře v zámecké kapli z r. 1794.
 
Graficke pismenko Přístavbou nových budov se změnilo využití křídel obytné budovy. Na místě původních stájí po levé straně vchodu bylo r. 1832 dodatečně upraveno malé divadlo, na něž navazuje prostor knihovny.
 
Graficke pismenko Po smrti bezdětného Vojtěcha Černína zdědil panství r. 1816 jeho prasynovec hrabě Kristián Vincenc z Valdštejna-Vartem-berka. On ani jeho nástupci, kteří bydlívali v zámku až do roku 1945, zde neprovedli žádné rozsáhlejší úpravy.
 
Graficke pismenko Zámek Kozel je obklopen rozsáhlým anglickým parkem, jehož dnešní podoba pochází z doby Valdštejnů a je dílem zámeckého zahradníka F. X. France (1838—1910). Byl to neobyčejně vzdělaný muž, který měl velikou zálibu v prehistorii. Prováděl výzkumy v okolí bohatém na mohyly, vypracoval se v uznávaného archeologa a od r. 1893 působil v plzeňském muzeu jako jeho správce. Velká sbírka nálezů z okolí Kozlu, která bývala dříve na zámku, je dnes uložena v plzeňském muzeu.
 
Graficke pismenko Na Kozlu je velká a cenná knihovna, kterou shromáždil Jan Vojtěch Černín z Chudenic, doplněná po r. 1945 vzácnou stadionovskou knihovnou s tisky z 1. 1517—1840. V 60. letech 20. století byl zámek restaurován a jízdárna přeměněna v galérii, kde je expozice životního díla českého sochaře Karla Dvořáka (1893—1950). Objekt je ve správě plzeňského Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu

Text: historie
15.4. 2005 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Svoboda, Praha 1985