Graficke pismenko Zámek byl založen, původně jako hrad, kolem roku 1294 patrně pražským biskupem Tobiášem z Benešova. Prvně se zmiňuje roku 1318 jako majetek Beneše a Tobiáše z Benešova. Hrad byl vybudován po vzoru francouzských pevností, s kulatými věžemi, parkánem, padacím mostem a 4 bránami. Poté, co rod Benešoviců vymřel, přešel hrad roku 1337 na dlouhá léta do majetku rodu Šternberků. V letech 1467 - 1468 byl hrad za Jiřího z Poděbrad dlouhodobě obléhán - dobyt byl až po 18timěsíčním obležení (přestože měli obléhající mnohem modernější techniku), po vyhladovění hradní posádky.

 
Graficke pismenko Koncem 15. století (počátkem 16. stol. - IEČZ) byl hrad stavebně upraven v pozdně gotickém stylu Jiřím ze Šternberka.
 
Graficke pismenko V 17. - 19. století se v držení hradu vystřídala řada majitelů. Hodějovštví z Hodějova nechali hrad začátkem 17. století stavebně upravit v pozdně renesančním stylu - přestavbu zadala Dorota Hodějovská (dat. na portálu r. 1605).
 
Graficke pismenko Po bitvě na Bílé Hoře (r. 1620) vlastnil Konopiště krátce také Albrecht z Valdštejna - dědic panství, Přech Hodějovský z Hodějova, se účastnil protihabsburského odboje a většina jeho majetku byla po potlačení povstání zabavena. Konopiště poté koupil Pavel Michna z Vacínova, sídlo ale nijak neudržoval. Od jeho dědiců koupil v 70. letech 17. století zadlužené panství Jiří Ludvík von Sinzendorf. Ve zprávě z té doby se hovoří o tom, že neudržovaná velká věž začala v té době padat. Roku 1701 přešlo panství na Františka Karla Přehořovského z Kvasejovic, od kterého jej, opět zadlužené, koupil roku 1716 Jan Josef z Vrtby. Ten nechal hrad po roce 1725 rozsáhle přestavět v barokním stylu na pohodlné sídlo. Vrcholně barokní brána se přičítá významnému baroknímu architektovi Františkovi Maxmiliánovi Kaňkovi, její bohatá sochařská výzdoba pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Až roku 1746, za Františka Václava Vrtby, byla ubourána přesahující patra věží do výšky korunních říms. V té době byly také modernizovány interiéry, které vyzdobil dřevořezbami Lazar Widmann a freskami František Julius Lux.
 
Graficke pismenko Roku 1887 koupil od Lobkoviců zámek s panstvím arcivévoda František Ferdinand d´Este, který dal zámek přestavět v historizujícím stylu a jeho okolí nechal upravit kolem roku 1900 na krajinářský park, doplněný oborou. Park zkrášlují sochy, které jsou většinou kopiemi italských soch (zahradní architekt Karel Mössmer). Během regotizanční opravy zámku (arch. Josef Mocker) v l. 1889 - 1894 byly některé věže upraveny do polygonální podoby. Na úpravách interiérů se podílel v l. 1894 - 1900 arch. František Schmoranz st.
 
Graficke pismenko Na místě bývalé barokní zahrady nechal arcivévoda vybudovat Růžovou zahradu se skleníky. Do zámku, který byl rozšířen ještě roku 1914 přístavbou křídla knihovny (arch. Humbert Walcher von Moltheim), nechal František Ferdinand d´Este umístit své rozsáhlé sbírky. Atentátem na Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu r. 1914 byla rozpoutána 1. světová válka. Roku 1921 převzal zámek od dědiců F. F. d´Este Československý stát a zámek i s parkem byl částečně zpřístupněn veřejnosti. Za 2. světové války byl na zámku hlavní štáb jednotek SS. Po skončení války byl zámek opět otevřen pro veřejnost. Od r. 1994 jsou veřejnosti přístupné i soukromé pokoje, obývané arcivévodou a jeho rodinou.
 
Graficke pismenko Skleníky prošly v l. 1995 - 2000 rekonstrukcí, a složí svému původnímu účelu - pěstují se zde vzácné teplomilné rostliny.

Text: historie
17.6. 2013 - E.H. podle http://www.zamek-konopiste.cz; Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Pavel Vlček, Libri 1999