Svatojiřské muzeum

Graficke pismenko S překvapením vcházíme do budovy, přistavěné k zámku, v níž se setkáváme s předměty, jež vesměs nesou podobu svatého Jiří. Sebral je a uložil zde arcivévoda Ferdinand z Este.

 
Graficke pismenko Svatý Jiří, jak o něm legenda vypravuje, pustil se statečně v boj s drakem, jemuž měly býti přinášeny lidské oběti, a kopím ho prohnal.
 
Graficke pismenko Odkud vznikla úcta arcivévodova k hrdinnému světci?
 
Graficke pismenko Arcivévoda byl sice znám jako pobožnůstkář, avšak vznik svatojiřského musea měl důvod zcela malicherný.
 
Graficke pismenko Arcivévoda se nesmírně rád honosil před „velikým světem.“ Honosil se Konopištěm, honosil se sbírkou paroží a četnými jinými loveckými trofejemi. Chtěl míti ve všem prvenství. Na tisíce jelenů musilo složiti své „koruny“, aby navršilo rekordní počet. Na sta tokajících tetřevů musilo navždy zmlknouti, aby vějíře jejich per zdobily zámecké chodby. A stejně hynula jeho zbraní i zvěř v dálných krajích, by se mohl pochlubiti cizokrajným úlovkem.
 
Graficke pismenko Z pošetilé ctižádosti vznikla i sbírka svatojiřská. Kdysi dověděl se arcivévoda, že anglický král Jiří chová ve veliké úctě svého patrona a že jeho podoby shromažďuje, takže bude míti největší sbírku na světě. I napadlo ho, aby se sám dal do sbírání a svou sbírkou ho předčil. Chtěl pak pozvati krále Jiřího na Konopiště na koroptví hony a přichystati mu zde překvapení.
 
Graficke pismenko Od té doby kupoval a draze platil vše, na čem byla podoba světcova. Tak se dostaly do musea nesčetné sochy a náhrobní kameny, oltářní obrazy a korouhve, nádoby a peníze, dýmky, zbraně, popravní meče…Přes tisíc předmětů je zde uloženo, některé cenné, jiné bezvýznamné. Dvacet let byly sbírány, dvacet let ukládány a opatrovány v konopišťském museu – avšak úmysl, proč bylo pořízeno, nedošel vyplnění. Anglický král nepřijel na koroptví hon. Naopak, po násilné smrti arcivévodově vytáhl se svým vojskem proti Vilémovi II., spojenci Habsburků. A tak svatojiřské museum zůstalo tu jen jako upomínka na habsburskou ješitnost a domýšlivost a jako doklad, jak „velcí páni“, kteří vládli rakouským národům, byli při své urozenosti směšně nadutí, malicherní a pošetilí.

Text: pověsti
2.9. 2002 - Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků