
Čtyřpodlažní čtyřkřídlý palác se čtyřmi nárožními věžemi, vysokými 33 metrů, byl postaven na obdélníkovém půdorysu o rozměrech 75x48 metrů. Další dvě malé věže jsou po stranách heraldické kortuše. Všechny věže jsou ukončeny cimbuřím. Zámecká křídla uzavírají pravidelné obdélníkové nádvoří obklopené otevřenými arkádami. Nádvoří rozděluje krytý arkádový průchod, spojující jihozápadní a severovýchodní křídlo, na dvě stejné části o rozměrech 19,5x18 metrů. Na přední i zadní fasádě jsou dva centrální rizality, každý s věžičkami. Před vchodem na severovýchodní straně je otevřená hala s lomenými arkádami. Hlavní palác obklopují zdi s věžemi, přístavby a stáje. Celková základna se zaoblenými nárožími má rozměry 88x61 metrů. Na severovýchodě se nachází mohutné hlavní schodiště s terasami, odkud byl krásný výhled. Stavba byla postavena v novogotickém stylu s odkazy na německou a anglickou gotiku nebo románskou a maursko-sicilskou… číst dále
První zmínka o Kamenci pochází z roku 1096, kdy oblast obsadil český kníže Břetislav II. Aby zajistil české hranice, měl v hraničním lese údajně vybudovat hrad Kamencz. Ve druhé polovině 12. století se oblast dostala do vévodství Slezského. Na začátku 13. století se zde uvádí opevněné sídlo, patřící slezskému šlechtickému rodu pánů z Pohořelé (Pogarell), které mělo stát na legendami opředené hradní hoře (Zamkowa Góra). V roce 1830 majetek dostala věnem od své matky nizozemská princezna Marianna Oranžská, celým jménem Marianna Vilemína Frederika Luisa Šarlota (1810-1883), která se sňatkem 13. září 1830 s Albrechtem Pruským (1809–1872) stala princeznou pruskou. V roce 1838 Marianna Oranžská pověřila významného pruského architekta Karla Friedricha Schinkela (1781-1841) projektem nové rezidence. Dne 15. října 1838 byl na údajném místě starého hradu položen základní kámen novogotického paláce. Kvůli Schinkelově špatnému zdraví na stavební práce… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.