© Petr Turyna 01/2006
Zámek byl v 18. stol. přestavěn ze zrušené Kajetánské kaple a kláštera Janem Hennetem. Zámek později sloužil jako továrna na vosková plátna, až do požáru roku 1881, a za min. režimu zde byl dům pionýrů a mládeže. Dnes v soukr. vlastnictví a chátrá.
Kajetánka je jednou z mnoha starých pražských usedlostí ženského jména, které často daly název celým okolním čtvrtím. Tento objekt však spíše dělá Praze 6 ostudu. Rozlehlá zahrada postupně zarostla náletovými dřevinami a plevelem, v zaneseném rybníku se topí spadané stromy... V rozpadajících se zdech se hromadí nepořádek, pobývala zde dokonce skupina 20 afghánců, smrt zde našel mladý narkoman. Nicméně o lukrativní pozemek v centru města je samozřejmě zájem - např. jeden čas byla uvažována výšková stavba, ta by však zastínila i vedle stojící vysokoškolské koleje. Je jen otázkou, co místu přinesou noví majitelé.... K objektu také patří kaple (viz. Kajetánská kaple), kterou potkáte, vydáte-li se od Kajetánky směrem do centra a dojdete k malému rybníčku, u jehož břehu stojí.
Mass, Turyna Petr, 4.1. 2005
historie
Bývalý dvorec Martiniců byl roku 1666 nejvyšším purkrabím Ign. Martinicem přestavěn v menší klášter. K němu patřila Kajetánská kaple (kopie kaple ve Sterém Oettingu v Bavorsku), která však byla zároveň s klášterem zrušena roku 1783. Ke konci 18. století Kajetánka patřila Janu Hennetovi, který ji přestavěl v malý zámeček, poté (1821?) přešla do majetku Kouniců. Ti zámku obstarali rozlehlou anglickou zahradu. Do zhoubného požáru roku 1881 zde byla zřízena dokonce i továrna na vosková plátna. V 30. letech Kajetánka patřila místnímu starostovi Kolátorovi, za minulého režimu sloužila jako obvodní dům pionýrů a mládeže. Rodině Kolátorů byla po revoluci navrácena ve velice špatném stavu a dodnes i po 13 letech (již pod novým majitelem) dál chátrá.
Mass, Turyna Petr, 4.1. 2005
Půdorys místa
Přízemí
© Jiří Úlovec; Ohrožené hrady, zámky a tvrze, str. 358
© Jiří Úlovec; Ohrožené hrady, zámky a tvrze, str. 358
