Zámek byl přestavěn z tvrze v r. 1546 v barokním stylu. Kolem r. 1872 byl rozšířen a pseudorenesančně upraven. V l. 1920-21 zámek několikrát navštívil president T.G.Masaryk. Po r. 1990 byl zámek vrácen původním majitelům.
Hlavní obrázek místa
Hluboš
Aktuální stav zámku
© Jan Pospisil, 08/2013
Asi 8 km od Příbrami směrem na Jince se nachází obec Hluboš. Hluboš byla původně farní ves a později zemské sídlo s tvrzí. Dnes si v obci můžete prohlédnout zámek, který byl přestavěn z tvrze v roce 1546. Původně barokní zámek, přestavěný pseudorenesančně a rozšířený kolem roku 1872. Zámek v letech 1920-1921 několikrát navštívil president T. G. Masaryk. Po roce 1990 byl zámek vrácen původním majitelům, potomkům příbramského továrníka Josefa Kolaříka. Od května 2001 je na zámku zpřístupněna prohlídková trasa věnovaná vzpomínce na TGM. Prohlédnout si můžete Masarykovu pracovnu, salonek věnovaný paní Charlottě Garrigue Masarykové, velký koncertní sál se dvěma zachovalými barokními krby, lovecký salonek a velkou ložnici. Okolo zámku je park o rozloze 3 ha a u každého stromu najdete cedulku s názvem.
2.11. 2003
turistické

Přístupnost zámku

Zámek jako takový je nepřístupný, muzeum TGM tam již není. Na části zámku viditelné známky rekonstrukce. K zámku se dá bez problému dostat a prohlédnout kolem. Přístup lze provalenou zdí u hlavní silnice, nejsou tam žádné zábrany ani cedule se zákazy vstupu.

Jan Pospisil , 24.8. 2013

historie

HLUBOŠ

Hluboš ves, v neveliké vzdálenosti od Příbramě ležící, patřila v dávných dobách k panství Valdeckému; farář Píčinský měl ve vsi dědinu, na kterouž dosáhl r. 1355 osvobození od soudu Hlubošského. Později seděl tu Zbraslav z Hluboše s manželkou svou Držkou. Statek zdědil po nich Oldřich z Drasovic, který z té příčiny na záduší obou osob učinil pěkné nadání kostelu Píčinskému (r. 1415) a ještě r. 1436 na Hluboši seděl. Následoval po nněm syn jeho Jan z Hluboše, a pak zboží to prodáváno a postupováno až do r. 1455, kdež tu seděl Vácslav z Koněprus. Z rodu dřevních vladyk připomíná se r. 1469 Oldřich z Drasovic a z Hluboše. Na počátku 16. století držel tvrz, dvůr a ves Hluboš, vsi Drahlín a Sádek a části Bradkovic a Občova se Všekary mlýnem pustým Jan ze Svárova; syn jeho pak Karel postoupil zboží tohoto r. 1533 Petrovi Vamberskému z Rohatec, který na něm manželce své Barboře z Vítence…  číst dále

August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze české, kniha 6, 16.11. 2020

Vývoj událostí místa

  • 15. století

    Do 18. století se zde vystřídalo na 25 jmen majitelů, většinou vždy jen příslušníků drobné šlechty.

  • 17. století

    Již v první polovině 17. století měla hlubošská tvrz podobu zámečku.

  • 18. století

    Byla původní mnohokrát přestavovaná tvrz zbourána a tehdejší majitel Jan Antonín Hochberg z Hannersdorfu v těchto místech dal postavit sídlo podle svých představ a dobové módy.

  • 19. století

    V době romantismu a nejrůznějších kuriozit byl na zámku instalován rozměrný hrací stroj. Bylo v něm zamontováno množství nástrojů - píšťaly, klarinety, trubky a také bubny, zvonky a činely. Na Hluboš se sjížděli urození hosté a tak zámek musel reprezentovat. Obklopila jej bohatá květnice a geometricky upjatá francouzská zahrada s fontánami a vodotrysky. Byl tu kuželník i umělá jeskyně. Tento zámek musel být něčím mimořádným, když jej v letech 1810 a 1813 navštívil rakouský císař František.

  • 1816

    Zadlužení Hochbergové z Hannersdorfu Hluboš už vůči náporu věřitelů nedokázali udržet. Panství se dostalo do loterie a vyhrál je jistý vídeňský občan, který jej prodal.

  • 1872

    Získal Hluboš knížecí rod Őttingen - Wallersteinů, jemuž patřil také zámek ve Zbraslavi.

  • 1920 - 1921

    Zámek slouží jako letní sídlo prezidenta T.G. Masaryka, pro něhož prezidentská kancelář Hluboš pronajala od knížete Oettingena za 4000,- Kč. Hluboš byla však přece jen trochu stranou od Prahy, a tak v následujícím roce 1921 zakoupil Československý stát pro odpočinek prezidenta zámek Lány. Pobyty T. G. Masaryka v Hluboši jsou bezpochyby nejzářivější kapitolou minulosti této obce.

  • 1925 - 1948

    Celý majetek přešel do vlastnictví státu a od státu ho ještě v témže roce koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Rodina Kolaříkových vlastnila zámek s velkostatkem až do znárodnění.

  • 1937

    Hugo Haas zde natočil s Adinou Mandlovou film "Děvčata nedejte se".

  • 1948 - 1989

    Na zámku se vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem.

  • 1989

    Převážná část majetku byla vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka.

  • 2005 - 2008

    Na zámku natáčela televize Nova seriál "Pojišťovna štěstí"

  • 30. srpen 2009

    Zámek Hluboš je veřejnosti nepřístupný.

  • 2020

    Majitelem se stává společnost Zámek Hluboš z.ú. a probíhá jeho postupný odkup tak, aby mohl být provozován jako kulturní památka sloužící veřejnosti.

Středočeský kraj,  Příbram  (PB),

Místa v okolí

 Pičín
 Buková u Příbramě
 Drahlín
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 Jince
 dub sv. Václava
 Památník padlým
 židovský hřbitov
 kostel sv. Prokopa
 Plešivec
 kostel sv. Vojtěcha
 Hornický skanzen
 Dlouhá Lhota
 Studený vrch
 kříž sv. Ivana
 mariánský sloup
 Ostrý
 kaple sv. Anny
 Valdek
 kaple sv. Anny
 Hradec
 Viereckschanze
 Neumětely
 synagoga
 Památník Vojna
 Lochovice
 Šemíkův pomník
 radnice
 Lochovice
 Osov
 kostel sv. Ondřeje
 Dobříš
 zámecké zahrady
 Obora
 Čertův most
 Vargač
 kostel sv. Jiljí
 sloup odsouzenců
 kaple
 židovský hřbitov
 synagoga
 Hořovice
 Neumětely
 Hořovice
 Tihava
 Vysoká u Příbramě
 Komárov
 Libomyšl
 Otmíče
 židovský hřbitov
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 Zálužský hrad
 Rtišovice
 Všeradice
 Králova stolice
 synagoga
 Hůrka u Vranovic
 Smolotely
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Rocha
 Doubravka
 kostel sv. Martina
 Třenická hora
 Zduchovice
Kontaktní informace
Zámek Hluboš z.ú.
Hluboš 1
262 22
Tel: +420 602 549 310
http://https://www.zamekhlubos.org
jana@zamekhlubos.org
Základní informace místa
ID místa: 1758
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 3.11.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama