Graficke pismenko Frýdlant patří k nejvýznamnějším památkovým celkům v Čechách. Areál představuje velmi cenné spojení dvou architektonických útvarů – středověkého hradu a renesančního zámku. Vznik hradu Frýdlant spadá do poloviny 13. století. Jeho prvními majiteli byli Ronovci.

 
Graficke pismenko První renesanční stavby, ovlivněné tzv. saskou, respektive lužickou architekturou s mnohými gotickými návraty, provedli páni z Biberšteinu, držící panství od konce 70. let 13. století do roku 1551. V letech 1552 – 1558 spravovala panství jako odumřelé léno královská komora. V roce 1558 koupil Frýdlant Friedrich z Redernů, jeden z nejpřednějších slezských šlechticů.
 
Graficke pismenko K významné stavební aktivitě v renesančním duchu došlo až za vlády Melchiora z Redernů po roce 1582, který z Frýdlantu vytvořil rodovou rezidenci. Pro Melchiora pracoval Marco Spazio a spolu s polírem Antoniem vybudoval v předhradí nový patrový zámek s renesančními štíty a se sgrafitovou výzdobou fasád. Výstavbou kaple sv. Anny byla v letech 1598 – 1602 přeměna hradu v podstatě dokončena.
 
Graficke pismenko Po Bílé Hoře zkonfiskovaný majetek Redernů koupil v roce 1622 Albrecht z Valdštejna, generál císařských vojsk a jedna z nejvýznamnějších osobností třicetileté války a učinil jej centrem nového vévodství, i když hlavní rezidence byla přemístěna do Jičína. Po Valdštejnově zavraždění roku 1634 získává Frýdlantské panství Matyáš Gallas, vrchní velitel císařské armády.
 
Graficke pismenko V průběhu třicetileté války, přesněji roku 1636, dobyli Frýdlant Švédové a v letech 1645 – 1647 značně zesílili jeho opevnění na severní straně.
 
Graficke pismenko Po požáru části zámku v roce 1676 a opět v roce 1684 došlo za Františka Ferdinanda Gallase k raně barokním přestavbám, které pravděpodobně vedl Marcantonio Canevalle. Další barokní úpravy byly provedeny roku 1749 za Filipa Josefa Gallase, kdy vznikly terasy při dolním nádvoří.
 
Graficke pismenko Po prvních náznacích romantické neogotiky, které lze překvapivě sledovat již roku 1805 (portál s pylony), byly sneseny renesanční štíty a sgrafita zabílena. V letech 1867 – 1870 pak došlo k neoresančním zásahům a přístavbě nového křídla pro Eduarda Clam-Gallase podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Heckeho, fasády tehdy doplnila nová sgrafita.
 
Graficke pismenko Původní podoba gotického hradu se do dnešních dnů nedochovala ve své celistvosti. Dnes vidíme hrad jako mohutnou dvoupatrovou stavbu kolem malého nepravidelného nádvoří, kterému dominuje velká válcová věž. Kaple a renesanční zámek byly postaveny na přelomu 16. a 17. století Markem Spazziem di Lancio. V 60. letech 19. století byla přistavěním dalšího zámeckého křídla dokončena stavba celého areálu. V roce 1801 Clam – Gallasové zpřístupnili pro veřejnost část hradu s instalovanými sbírkami. Současná expozice prezentuje toto nejstarší hradní muzeum, kapli s cenným mobiliářem a dvě zámecká křídla.

Text: historie
2.8. 2002 -