
První nepřímá zpráva o obci je z roku 1243, kdy je v souvislosti s johanitskou komendou ve Strakonicích zmiňován Bedřich ze Čkyně. Umístění sídla tohoto rodu se předpokládá západně od dnešního zámku na pahorku u odbočky na Předenice nebo také ke gotickému kostelu sv. Máří Magdaleny. V roce 1359 je část obce připojena k vimperskému panství, druhá část pak v roce 1422. Samostatné zboží pak byla až odpočátku do roku 1531, kdy ji získal Jan Malovec z Chýnova. V roce 1549 se zmiňuje jeho tvrz zvaná Vysoký Dvůr, která stávala sto metrů západně od zámku a byla připojena ke Čkyni až v roce 1736. Budovy dvora i s obytnou stavbou byly zbořeny v roce 1977 bez jakékoliv dokumentace, nelze je tedy spolehlivě ztotožnit s Janovou tvrzí. Janův syn Ezechiel tu pak v druhé polovině 16. století postavil další tvrz. V roce 1607 postihl obec požár, při kterém byla tato tvrz poškozena. Někdy po tomto datu byla během… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.