
Palác se skládá ze tří křídel: hlavního jižního, na něj kolmého západního a šikmo na hranu ostrohu vysunutého severního. Velkorysou novostavbou se podařilo dosáhnout stejné úrovně podlah ve všech patrech, některé nepravidelnosti však nevylučují částečné využití starších konstrukcí. Při pohledu z nádvoří jde o třípatrovou stavbu s nízkým přízemím, vysokým representačním prvním patrem a obytnými patry druhým a třetím (podstřešním). Všechna patra mají pravidelně rozmístěna záclonová okna, jejich vzájemné spojení obstarávají dvě spirálová schodiště, zakončená věžovými nástavci, z nichž je dominantní velké schodiště (Grosse Treppenhaus) v jižní části. Třetí obdobné schodiště stojí ve východním koutě styku jižního a severního křídla nad srázem k Labi. Místnosti v přízemí i obou dalších patrech jsou vesměs klenuté různými druhy pozdně gotických kleneb, převažují sklípkové (diamantové). Většina místností je vymalována novogoticky,… číst dále
Na místě gotického hradního paláce v severovýchodní části hradu byl v letech 1471–1500 postaven pozdně gotický zámek. Tři třípatrová křídla měla poskytnout dostatek místa pro potřeby zvětšujícího se kurfiřtského dvora. Do roku 1482 řídil stavbu Arnold Vestfálský, další práce pak Konrad Pflüger, poslední úpravy v letech 1521–24 Jakob Heilmann (architekt mosteckého mariánského kostela). Záhy po dokončení stavby se residence míšeňských vévodů/saských kurfiřtů přesunula do Drážďan. Význam Albrechtsburgu poté upadal. Několikrát poškozen za třicetileté války. Roku 1676 poprvé nazván po svém stavebníkovi, kurfiřtu Albrechtovi. V letech 1710–1863 zde sídlila slavná porcelánová manufaktura, což mimo jiné způsobilo i ničivý požár roku 1813. Po přesunu porcelánky do nových prostor byl rekonstruován (1864–70) a většina místností opatřena novogotickými nástěnnými malbami, oslavujícími rod Wettinů. Od té doby přístupný veřejnosti. Po roce 1945 byly v části třetího… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.