Vyhlídka nad Tanvaldem je poslední stavba z pěti rozhleden navržených mladými architekty z Liberce. Na břiše rozhledny se odráží žulové kameny, stromy a její okolí a má připomínat bob z nedaleké zaniklé bobové dráhy.
Hlavní obrázek místa
Vyhlídka Špička
© Jiří Čížek 04/2021
Rozhledna či vyhlídka Špička vznikla na vrcholu Malého Špičáku během III. čtvrtletí 2020 podle projektu architektů z libereckého ateliéru Mjölk. Nejkratší přístup pro turisty je z Horního Tanvaldu od turistického rozcestí stejného názvu u penziónu Pod Špičákem po modré turistické značce na rozcestí Špičák-jižní sedlo, kde začíná odbočka k vrcholu. Délka trasy je 1,2 km s převýšením 120 m. Vyhlídková plošina Špička poskytuje výhled zejména na město Tanvald, část Jizerských hor, rozhlednu Štěpánka, hřeben Černé Studnice i Ještědský hřeben s vysílačem na vrcholu Ještědu.
3.4. 2021
popis

Oválná vyhlídková plošina je umístěna na třech kovových vzpěrách ve výši dvou až čtyř metrů nad vrcholovou skálou. Přístup na plošinu umožňují dva žebříky, první o 16 stupních vede na vrchol skály a další o 10 stupních na samotnou plošinu.

3.4. 2021

historie

Nevšední kovovou vyhlídkovou stavbu s názvem Špička nechalo na Malém Špičáku postavit město Tanvald. Projekt vyhlídky připravili architekti z ateliéru Mjölk z Liberce, kteří již dříve navrhli rozhlednu Vokurka v Heřmanicích u Frýdlantu, Růženka v Růžové u Děčína nebo Boží vyhlídku nad Božím Darem. Stavbu nazvali Špička a má připomínat bob a také někdejší bobovou dráhu, která byla pod Malým Špičákem postavena před 1. světovou válkou. Dnes je využívána pro cyklisty. Jiným stavba připomíná lžíci nebo UFO. Pozornost přitahuje spodní část plošiny, která je z leštěného kovu a za slunečného počasí se v ní zrcadlí terén pod vyhlídkou. Originální pojetí vyhlídky vzbudilo veřejnou diskusi s protichůdnými názory. Stavbu za 3,2 mil. Kč realizovala firma SIZ, s.r.o., ze sousedních Velkých Hamrů za spolupráce příbramské zámečnické firmy Františka Pazderníka v období od července do října 2020.

Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek), 3.4. 2021

Liberecký kraj,  Jablonec nad Nisou  (JN), Tanvald

Místa v okolí

 Špičák
 radnice
 Světlý vrch
 Riedlova vila
 Riedlova hrobka
 železniční most
 Smržovka
 kostel sv. Václava
 Maják Járy Cimrmana
 kostel sv. Víta
 kaple Piety
 pramen Nisy
 větrný mlýn
 Štěpánka
 vodní nádrž Souš
 Černá Studnice
 Nisanka
 Protržená přehrada
 Bramberk
 kostel sv. Martina
 vodopády Jedlové
 kaple sv. Trojice
 Slovanka
 Návarov
 Návarov
 kamenný most
 kostel sv. Josefa
 Kittelův dům (Burk)
 trojiční sloup
 vodní nádrž Mšeno
 Neysseburg
 nová radnice
 stará radnice
 hlavní pošta
 kostel sv. Anny
 městské divadlo
 fara
 Petřín
 kostel sv. Jakuba
 Jizera
 Jesenný
 kaple Panny Marie
 Trniště
 Hašlerova chata
 horská chata Smědava
 Královka
 Roztoky u Semil
 kostel sv. Antonína
 spořitelna
 Železný Brod - VPZ
 Nová Louka
 U borovice
 vodní elektrárna
 Myší skála
 Malá Skála
 Holubník
 kaple sv. Vavřince
 Kopanina
 Melzerův pomník
 Škodějov
 Vranov-Pantheon
 Štolpišská silnice
 Nístějka
 Frýdštejn
 Masarykova vyhlídka
 Císařský kámen
 Boučkův statek
 Roprachtice
 Ořešník
 Besedické skály
 Liberecká výšina
 Zbirohy
 Jezdec
 Drábovna
 Bartošova pec
 Loukov
 Sytový
 kašna
 sousoší Panny Marie
 Mladkovský hrádek
 Malý Rohozec
 Víchová
 Arthurův hrad
 Sychrov
 Skalní hrad
Kontaktní informace
Město Tanvald
Palackého 359
46841Tanvald
Tel: 606388154
Základní informace místa
ID místa: 15609
Typ místa: ostatní
Podkategorie: vyhlídka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 3.4.2021
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama