
Za Rakouska-Uherska byl Písek významným posádkovým městem. Začátkem první světové války sem byly transportovány stovky raněných vojáků, především Maďarů. Rovněž sem byli soustřeďováni zajatci, Rusové a Srbové, kteří v okolí pracovali v zemědělství. Ranění i zajatci umírali a brzo přestal stačit vojenský hřbitov u kostela sv. Václava. Proto bylo v prostoru bývalého vojenského cvičiště koncem roku 1914 založeno nové pohřebiště. Mezi válkami zde byli pohřbíváni vojáci, kteří zemřeli nebo spáchali sebevraždu v píseckých kasárnách. Rovněž zde byli pohřbíváni zdarma důstojníci. V roce 1929 byli exhumováni jihoslovanští vojáci a převezeni na pohřebiště u Mariánských Lázní. Za druhé světové války (a krátce po ní) zde byli pochováni němečtí i sovětští vojáci, a po roce 1945 i popravení odsouzení za kolaboraci. V roce 1959 byli exhumováni sovětští vojáci a jejich ostatky byly převezeny na komunální písecký hřbitov.… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.