Graficke pismenko Má úvaha o opevněných sídlech s vazbou na zaniklou ves Všetrapy si neklade za cíl vyřešit všechny otázky, ale nabízí můj subjektivní pohled na danou lokalitu, který může být případným budoucím archeologickým výzkumem zcela pozměněn.

 
Graficke pismenko Všetrapy a s ní související opevněná sídla jsou doposud blíže neprobádanou lokalitou. Středověká ves se, dle mně dostupné literatury a zmínek v pramenech, nacházela někde v mírném údolí potoka Vrbičanka. Údolí Vrbičanky počíná přibližně 2 km západně od Čejkovic a táhne se v délce asi 2 km směrem jižně až k oblasti Hrádky. Přesná lokalizace vsi není známa.
 
Graficke pismenko Na dnešní mapě lze nalézt Šatrapské úlehle, na starších mapách pak oblast Šatrapky, situovanou však až na planinu východně nad údolím Vrbičanky. Středověká ves však téměř jistě stála podél vodního zdroje.
 
Graficke pismenko Oblast Hrádky, resp. dva výběžky z náhorní planiny, které jsou obecně označovány za možná místa opevněných sídel (tvrzí) ke vsi příslušejících, ale doposud archeologicky nepotvrzených, se nacházejí níže po proudu potoka, téměř 3 km jihozápadně od Čejkovic, v místě dvou příležitostných pravobřežních přítoků Vrbičanky. Přímá fyzická vazba sídel na ves není známa, neboť kde přesně se ves nacházela nevíme a to může určit jen archeologický výzkum. Její přesná lokalizace by mohla vyřešit mnohé otázky.
 
Graficke pismenko Prvně je třeba shrnout, co o tvrzích víme, respektive vím já. Z historickým pramenů známe dvě opevněná sídla, jež se v souvislosti se vsí zmiňují. V roce 1418 se uvádí místo tvrze v horní části vsi, obklopené vodními příkopy. V roce 1447 se uvádějí dva kopce. V zápise z roku 1464 se uvádí, že ve vsi fungují tři dvory a tvrz a v roce 1540 se zmiňují dvě pustá tvrziště a dva dvory. Taktéž se lze dočíst (ovšem až v pozdější literatuře) o tvrzi na čejkovické a tvrzi na bílovické straně. Zde možná stojí za to pozastavit se nad zápisy z let 1464 a 1540. Není možné, aby opuštěný dvůr byl zaměněn zápisem za opuštěnou tvrz?
 
Graficke pismenko S jistotou však víme, že všetrapské zboží bylo rozděleno mezi dva vlastníky a v jisté době jich mohlo být dokonce ještě více. Kdo z nich a kolik z nich zde sídlilo a kolik opevněných sídel zde bylo a kde, s jistotou nevíme. Rozdělené zboží nakonec v jedno scelil Erhart z Kunštátu v roce 1412 a při jeho prodeji o 6 let později se uvádí pouze dvůr a místo tvrze v horní části vsi.
 
Graficke pismenko Z uvedených zmínek o opevněných místech (tvrzích) ani nevíme, zda mohly existovat současně, či zda jedno místo nahradilo druhé. Samozřejmě pro takovou situaci musí nastat podstatný důvod, neboť i zemní práce po případném dobytí a zničení měly velkou hodnotu a přesun by musel být motivován bud výhodnější polohou nebo přesunem blíž vsi.
 
Graficke pismenko Hledáme tedy, pokud uvěříme přesnosti zápisů, dvě tvrziště. Z výše uvedeného by se dalo usoudit, že jedno se bude nacházet na jednom ze dvou výběžků v oblasti Hrádky a druhé se musí nacházet někde jinde z důvodu zmíněných vodních příkopů, a to pravděpodobně v blízkosti potoka, případně v místech, kde by se dalo okolí vodou zatopit.
 
Graficke pismenko Samotné označení oblasti Hrádky jistě plyne z historického povědomí a hodně napovídá. Toto místo je tvořeno dvěma, dnes nevýraznými výběžky z náhorní planiny směrem k Vrbičance, oba ve svém konci asi 6 m nad ní a 60 m od jejího toku. Výběžky jsou od sebe vzdálené téměř 200 m.
 
Graficke pismenko Jako první se zaměřím na dolní, řekněme jižní výběžek. Zde jsem s jistotou přesvědčený, že se jedná o místo jedné z tvrzí. S touto myšlenkou jsem již na místo jel. Přesvědčila mě o tom letecká mapa z roku 2018.
 
Graficke pismenko Na této mapě (viz galerie obrázků) se díky příhodné době pořízení velmi zřetelně rýsuje oválný pahorek jádra o průměru přibližně 20 m, od planiny odděleného příkopem o šířce cca 8 m a zhruba stejně širokým valem. Je téměř jisté, že příkop obtáčel celý pahorek, tedy i na místě chráněném dnes mírným svahem na jihozápadní straně. Samozřejmě v důsledku zemědělského obdělávání a zarovnání se jedná o rozměry v úrovni terénu a skutečný příkop tak byl v koruně širší a val užší. Na jádro by tak zbývalo možná nějakých 16 m v průměru a jednalo by se tak o sídlo menších rozměrů. Z otisku lze vyčíst i to, že na jihu se možná ještě před srovnáním místa val a část jádra svezly po svahu, ale i tak jsou stále patrné.
 
Graficke pismenko Dodnes je místo jádra zřetelně vyvýšené a je vidět i projmutí po příkopu přibližně 15 m široké a 1 m hluboké, oddělující jádro od stoupající planiny. Příkop zřetelně zatáčí okolo jádra a mělce se vytrácí ve svahu. I přes staletou intenzivní orbu je místo stále dobře čitelné. Povrchový sběr přinesl hojné nálezy keramiky i hojné nálezy mazanice. Není bez zajímavosti, že tyto nálezy se soustředí jen na místo vyvýšeného jádra, ač by se dalo předpokládat roztahání kulturní vrstvy orbou do širokého okolí. Na poli mezi oběma výběžky v úseku 200 m jsem už narazil pouze na jeden jediný střep. Na náhorní planině a pod jádrem byl sběr negativní. Z nálezů lze usuzovat na dřevěné provedení. Na místě jádra se nenachází žádné, ani sebemenší kameny či jakákoliv kamenná suť.
 
Graficke pismenko Kde hledat druhé tvrziště? Je tím místem druhý, horní výběžek? Pro tuto možnost mluví podobné terénní utváření, i když tento výběžek působí spíš tříramenným dojmem ukončení, je širší a projmutí po příkopu či znatelný centrální pahorek chybí. Navíc tu máme zmínku o vodních příkopech z roku 1418, takže by se dalo místo vyloučit. Jenže… i na tomto místě, tedy v místě ukončení výběžku (na letecké mapě označeno 1) a na navazujícím východním bočním ukončení (2) je poměrně hojná (i když zdaleka ne tolik jako na výběžku dolního sídla) mazanice a střepy keramiky. Keramika se však jeví v souhrnu starší než z prvního, dolního výběžku (kde se objevuje i keramika mladší) a můžeme ji podmíněně zařadit do druhé poloviny 14. století. Opět jsou jejich nálezy lokálně omezeny a jinde nejsou viditelné. Terénní situace sice na zbytky tvrziště jednoznačně neukazuje, nálezy však dokazují, že zde nějaká stavba stála. Kameny se na místě opět žádné nenacházejí. Jakýsi otisk jasně obdélníkového tvaru cca 25 x 20 m (s příkopem přibližně 15 m v úrovni terénu v čele?) je opět dobře vidět na letecké mapě z roku 2006 (viz galerie obrázků). Zde sice nelze s jistotou říct, že jde o místo druhého opevněného sídla, neboť terén tomu přímo nenasvědčuje, ale konec výběžku a pravděpodobně i přilehlý boční výstupek, byly ve středověku zastavěny.
 
Graficke pismenko Proti tomuto druhému místu tak hovoří především zmínka o vodních příkopech. Pokud je však zápis v pramenech skutečně věrohodný a chtěl bych druhé sídlo vidět na tomto místě, můžu třeba tvrdit, že ze zápisu není patrno, že by vodní příkopy byly na všech stranách a mohly být jen třeba na stranách třech a vznikly by přehrazením potoka a zatopením úzkého údolí pod Hrádky? Nebyl u vsi rybník? Že to není úplně nereálné, ukazuje mapa ze 17. století, kdy v údolí byla zbudována celá kaskáda rybníků a nádrží a zbylé hráze lze stále dohledat v terénu. V tom případě by ale ves musela být jinde, než přímo pod druhým opevněným sídlem (což by potvrzovaly i negativní nálezy pod výběžkem směrem k potoku, na druhou stranu by však asi úplně nesouhlasila zmínka o tvrzi v horní části vsi). Nedošlo však opravdu v zápisech k záměně zaniklého dvora se zaniklou tvrzí a vodní příkopy nás tak matou? Třeba dvora stojícího v záhybu Vrbičanky? Třeba s mlýnským náhonem? To už ale hodně hádám a třeba tento druhý výběžek opevněným sídlem nebyl, stála na něm nějaká jiná stavba a druhá tvrz obehnaná vodními příkopy zcela zanikla možná zrovna v 17. století, kdy v celém údolí byly zbudovány rybníky a možná její zbytek posloužil na stavbu jedné z hrází..
 
Graficke pismenko Já za sebe se přikláním k tomu, že oba výběžky, horní i dolní, jsou místy opevněných sídel (tvrzí) patřících k zaniklé vsi Všetrapy.

Text: popis
18.1. 2020 - Roman Řezáč