tvrz Údraž

Horní tvrz

Graficke pismenko První zmínka o vsi je z roku 1469, kdy byla vypleněna, a obyvatelé měli škodu na dobytku. V letech 1472 a 1488 se v pramenech objevují Baroch a Dušek z Údraže, ves však pravděpodobně nevlastnili. V roce 1484 se zmiňuje Bareš z Údraže, který vlastnil manský dvůr v Klukách. Později se Údraž dostává do majetku vladyků z Kestřan, kteří se píšou jako Údražští z Kestřan. První se objevují bratři Ctibor a  Bohuněk z Kestřan a v Údraži uvádění v letech 1505 a 1515, ale Ctibor se uvádí v roce 1517 seděním v Humprechticích.

 
Graficke pismenko Pravděpodobně Bohuněk si nechává v první třetině postavit horní tvrz. Jako majitel dalšího dílu Údraže je v roce 1534 uváděn Mikuláš Rendl z Úšavy. Zároveň uvádí jako majitele Ctibora staršího z Kestřan a Údraže a jeho synovce Ctibora mladšího, syna Bohuňka. Ctibor mladší je uváděn v roce 1543 v zemských deskách jako majitel a dědic tvrze, poplužního dvora a celé vsi. V roce 1570 Ctibor mladší z Kestřan a Údraže prodává dva dvory v Údraži Petru Vokovi z Rožmberka. Po Ctiborově smrti v roce 1585 je majetek rozdělen mezi jeho čtyři syny: Jana, Petra, Zachariáše a Bohuslava. Nejstarší z bratrů Jan se nechává v roce 1586 vyplatit za svůj díl, ale vymiňuje si, že bude držet jeden z údražských dvorů. K dílu nejmladšího bratra Bohuslava nepatřila tvrz. Jeho díl dědí Zachariášův syn Ctibor řečený mladší. Tento díl přechází v roce 1615 na Zdeňka z Komárova, stavitele dolní tvrze. Po roce 1588 vlastní Zachariáš už tři čtvrtiny panství, o Petrovi už dále není žádná zmínka. Po smrti Zachariáše kupuje v roce 1594 zadlužené panství nejstarší z bratrů Jan. Jan Údražský z Kestřan prodává v roce 1602 dvůr v Krči. V roce 1612 dává své manželce Markétě ze Suché Jiroušovský dvůr v Údraži. Po jeho smrti v roce 1615 dědí panství Ctibor starší Údražský z Kestřan.
 
Graficke pismenko Pro Ctiborovu účast ve stavovském povstání mu dle soudu z roku 1623 měla být zkonfiskována třetina majetku, ale nakonec mu bylo povoleno se vyplatit. Dle A. Sedláčka bylo důvodem této blahovůle jak to, že by se pro zpustlé panství těžko hledal kupec, tak Ctiborův příslib, že přestoupí na katolickou víru. Po jeho smrti se panství ujal jeho strýc Jan Údražský z Kestřan, po roce 1649 pak vdova Magdalena Virginie, rozená Lipovská z Lipovic. Její syn Jan František Údražský z Kestřan v době, kdy se stal plnoletým, dosáhl u české komory uvolnění záboru části statku jako důsledek stavovské války v roce 1668 a o dva roky později prodává své matce tvrz s pivovarem, dvorem a vsí. V roce 1681 prodává Jan František Údražský, zastupující zde svoji matku, část obce s tvrzí obci Nového Města pražského. Ta druhou část koupila už v roce 1680. Spojené panství v roce 1711 kupuje kníže Adam František Schwarzenberg a připojuje k panství Chřešťovice.

Text: historie
31.3. 2020 - Petr Nožička , čerpáno z Hrady, Hrádky a tvrze na Písecku,T. Durdík, F. Kašička, B. Nechvátal, Prácheňské muzeum, Písek 1995, Encyklopedie českých tvrzí III., kol. autorů, Argo 2005