Graficke pismenko Přes všechny v turistickém textu popsané devastující procesy můžeme sídlo charakterizovat jako jednodílné, s oválným jádrem, obtočeným dvojící příkopů a valů. Z reliéfu se nezachovala jak bylo výše zmíněno jižní a západní část, kde příkopy a částečně jádro padly za oběť zemědělskému využití. Jádro snad mělo celkem pravidelný oválný tvar, dnes o rozměrech asi 30 x 25m. Dnes není nějak výrazné a nad okolní terén vystupuje sotva o 1 m. Na jeho povrchu se nedají vysledovat žádné zbytky zástavby, naopak je terén poškozený vývraty. První, vnitřní příkop, který jádro obtáčel byl široký jen okolo 9 m a v současné době je nejhlubší na severovýchodě, kde má téměř 2 m. Zdá se, že se pozůstatky příkopu rýsují i na západní straně. Je však otázkou, co je výsledkem zemědělství a co původní situací. Druhý příkop je dnes velmi mělký, místy prakticky neznatelný, největší hloubka je místy snad 1 m a šířka není větší než 6 m. Mezi oběma příkopy byl nasypán val, dnes vysoký místy 1,5 až 2 m, oproti vnitřnímu příkopu. Vnější val, který se v literatuře uvádí, můžeme považovat za téměř zmizelý, ač místy náznaky ještě jsou.

 
Graficke pismenko Samo sídlo leželo v rovinatém terénu, mírně skloněnému směrem k východu. O západu je i tak mírně převyšovala planina. Asi 100 m jihovýchodně od sídla zřetelně vyvěrá na promáčené louce pramínek vody, vítaný zdroj pro obyvatele.

Text: popis
6.2. 2009 - Roman Řezáč