tvrz Štěnec

Kozí Nožka

Graficke pismenko První zmínka o vsi Štěnec je z 14. 1. 1372, kdy ji Diviš z Popovce prodává jako součást košumberského panství bratřím Divišovi, Ješkovi, Mstislavovi a Slavatovi z Chlumu. V roce 1405 tu umírá Jan řečený Košumberk a tvrz Štěnec s dvěma poplužními dvory a platem byly provolány jako královská odúmrť. K provolanému zboží ovšem uplatňoval svá práva i Jan z Chlumu, pán na Košumberce. Páni z Chlumu vytvořili totiž již v roce 1360 ze svého chlumského panství se souhlasem císaře Karla IV. rodový nedíl a stejný status získalo i společně zakoupené panství Košumberk. Jan Košumberk byl bezpochyby rovněž příslušníkem rodu pánů z Chlumu. Nejspíše je totožný ze synem Mstislava z Chlumu, který se připomíná v roce 1398. Jeho štěnecká držba byla z tohoto nedílu separována pouze fakticky, nikoli ovšem právně. Proto nároky Jana z Chlumu byly uznány králem Václavem IV. jako opodstatněné a král mu Štěnec daroval v roce 1407, s podmínkou vyrovnání s jakýmsi Vršem, jemuž byla Štěnec jako odúmrť darována. Při dělení panství Košumberk mezi bratry Jana, Viléma, Beneše a Diviše 20. ledna 1417 se ve Štěnci připomínají opět již pouze poplužní dvory, což značí, že existence zdejší tvrze byla velmi krátkodobá.

 
Graficke pismenko Nejpravděpodobnější místo, kde zmíněná tvrz stála, je část bývalého slovanského hradiště na ostrožnovitém výběžku nad Řepnickým potokem. Vcelku by tomu napovídaly i poměrně značné rozměry fortifikace (osová délka přes 70 metrů, šířka čela zhruba padesát pět metrů), které spíše než tvrzi odpovídají menšímu hrádku. Je více než pravděpodobné, že Jan Košumberk z Chlumu svůj štěnecký hrádek nestačil zcela dostavět a po jeho smrti bylo od jeho dalšího budování upuštěno. To také odpovídá jak dispozici tvrze, tak i skutečnosti, že již o pouhých dvanáct let později není štěnecké feudální sídlo písemnými prameny zmiňováno.

Text: historie
7.4. 2011 - Petr Nožička, čerpáno z: Marek Starý: Neznámá fortifikace u Štěnce, Hláska roč. XI, č. 1, Klub Augusta Sedláčka, Plzeň 2000