
Starší tvrz stávala 1,6 km jihozápadně od návesní kaple v Čejkovicích a 1,8 km východoseverovýchodně od středu vsi Jaronic, mezi silnicí Křenovice -Čejkovice a rybníky Motovidlo, Malý Moachovec, Vyšatov. Jádro tvrziště tvoří téměř pravidelný kruhový ostrůvek o průměru 20- 22m, který je obklopen vodním příkopem, širokým 17- 25m a na východní straně přechází do malého rybníčka. Na tvrzišti se nepodařilo nalézt datovatelný archeologický materiál. Na základě reliéfních stop nelze provést ani přesnější rekonstrukci původní zástavby. Jako pravděpodobnější, i vzhledem k předpokládané době vzniku, se jeví domněnka, že hlavní stavbu tvořila obytná věž; pokud by měla dřevěnou či hrázděnou konstrukci, vysvětlovalo by to absenci výraznějšího reliktu. V širokém předpolí tvrziště lze předpokládat lokalizaci zaniklé vesnice Machovice.
V Machovicích existovaly ve vzájemné časové návaznosti dvě středověké tvrze - starší malé sídlo bylo někdy v 15. stol. opuštěno a poblíž vybudováno nové (viz heslo Machovice), výstavnější a rozměrnější. Z nejstaršího rodového sídla se dochovalo pěkné tvrziště, mladší tvrz prakticky podlehla zkáze. Obě tvrze vybudovali Kunášové z Machovic. Starší drobné šlechtické sídlo, tvrz, vzniklo někdy v průběhu 14. století (poprvé připomínáni zde v r. 1368 bratři Jan a Buzek z Machovic). Od r. 1450 vstupuje do historických pramenů Kunáš z Machovic, který byl později ve službách pánů z Rožmberka. V letech 1469-80 sloužil jako purkrabí na hradě Dívčí Kámen a není vyloučeno, že právě on opustil tuto starou tvrz a vystavěl poblíž nové sídlo.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.