Graficke pismenko Vesnice Rodov se dělila nejméně na dvě části. Jedna z nich byla od roku 1512 součástí smiřického panství, které vlastnili Trčkové z Lípy. Druhou část, kde vznikla tvrz pravděpodobně v 16. století, vlastnili Rodovští z Hustířan. Před rokem 1524 vlastnil tuto část panství a tvrz neznámější představitel tohoto rodu známý alchymista Bavor Rodovský z Hustířan (autor knih o alchymii). Po něm panství dědí jeho syn Jan a po něm jeho vnuk, který vyplácí své bratry v roce 1567 a v roce 1589 prodává tvrz a svůj díl vesnice Kryštofu Plesovi Heřmanskému ze Sloupna, který ji dál prodává v roce 1597 Věnkovi Kordulemu ze Sloupna. Věnek ji dál v roce 1600 prodává Bartolomějovi z Valdštejna a připojuje Rodov k miletínskému panství. V roce 1625 přechází na Albrechta Václava z Valdštejna a dále přechází na Maxmiliána z Valdštejna, který ji dál převádí v roce 1628 ke smiřickému panství Jana Rudolfa Trčky z Lípy. Tím získala celá ves jednoho majitele. Po vraždě Albrechta z Valdštejna v roce 1634 byl Rodov Trčkům zkonfiskován a v roce 1636 získává panství s dosud stojící tvrzí Matyáš hrabě Gallas. Záhy poté tvrz zaniká, pravděpodobně při tažení Švédů na Prahu.

 
Graficke pismenko Tvrz se pravděpodobně nacházela na návrší Hrádek, severně od vsi, při silnici na Habřinu. Ladislav Svoboda předpokládá v Encyklopedii českých tvrzí, že toto tvrziště ze 14. století bylo starším předchůdcem mladší tvrze, která se podle něj nacházela ve vlastní vsi. U této mladší tvrze se předpokládá, že šlo o tvrz Rodovských z Hustířan.

Text: historie
30.4. 2010 - Petr Nožička, čerpáno z: P. Křížek, M. Řezník: Hrady, zámky, a tvrze na Královéhradecku, Společnost ochránců památek ve východních Čechách , 1992, Kol. autorů: Encyklopedie českých tvrzí II, Argo 2000