Graficke pismenko Pernolec se prvně zmiňuje roku 1251, kdy jeho jednu část vlastnil vladyka Přibyslav. Druhá část patřila městu Tachov.

 
Graficke pismenko Pernolecké panské sídlo existovalo zřejmě již v polovině 13. století, ovšem neví se jakou mělo podobu nebo kde stávalo. Toto sídlo nahradila tvrz při východním okraji vsi, která byla postavena zřejmě až ve 14. století, prvně zmiňovaná r. 1454 (r. 1414 podle Zdeňka Procházky – Ročenka klubu A. Sedláčka). Není zřejmé, kdo byl jejím stavitelem. Tvrz měla patrně strážní funkci (mohutné zdivo, důmyslný nákladný zavodňovací systém).
 
Graficke pismenko Poslední z Přibyslavových potomků, Otík z Pernolce, prodal r. 1414 svou část vsi s poplužním dvorem Hanušovi Pehmovi z Osova. Po jeho synu Petrovi, který zemřel roku 1439 bez potomků, byl celý statek jako odúmrť připojen k majetku královské koruny. Roku 1454 pernolecké panství získal Levhart z Vidžína a jeho syn Zikmund.
 
Graficke pismenko Vzrůstajícím významem nově založeného královského města Tachova s hradem poklesl význam tvrze. Od konce 15. století se zmiňuje téměř výhradně jako "dvůr Pernolc", z čehož lze usoudit, že tvrz již nebyla trvale obývána. Někdy po roce 1500 přešel pernolecký majetek na rod rytířů z Trautenbergu. Jako první jej držel Jan. Mezi jeho dědici Erhartem a Ondřejem došlo ke sporu o majetek, který musel řešit r. 1528 zemský soud. R. 1533 držel statek Vilém. On, nebo některý z jeho dědiců pronajal Pernolec pánům z Reitzensteina, kteří se zmiňují jako držitelé Pernolce roku 1537. Roku 1539 se Pernolec již opět uvádí jako majetek Viléma. Vilém byl patrně poslední z rodu Trautenbegárů, který tvrz držel – krátce nato se jako majitel zmiňuje Kryštof Siebenhar z Almerschwindenu, poté se v držení tvrze vystřídala řada majitelů. Roku 1620 získal tvrz Jan Vilém Kfelíř ze Zakšova a připojil ji ke svému panství Staré Sedliště a statku Částkov. Od té doby tvrz s určitostí již nebyla obývána.
 
Graficke pismenko R. 1623 byl majetek J. V. Kfelíře ze Zakšova zkonfiskován pro jeho účast na stavovském povstání a r. 1624 byl prodán Janovi staršímu Říčanskému Kavkovi z Říčan. R. 1657 koupil tvrz od jeho dědiců Marek Alexander z Brisigelle. Vdova po něm prodala Částkov a Pernolec r. 1718 hraběti Janu Antonínu Losymu z Losinthalu, který tento majetek připojil ke svému tachovskému panství.
 
Graficke pismenko Průzkum stavby r. 1984 odhalil, že se nejedná o původní tvrz, ale o barokní sýpku, která byla postavena na začátku 18. století na základech tvrze. Do poloviny 19. století ji chránil vodní příkop bývalé tvrze (později zasypán, obnoven po r. 2004). Po pozemkové reformě vlastnil zdejší statek od r. 1921 J. Holeš a od r. 1928 K. Fleischmann. Roku 1945 byla sýpka zestátněna, poté byla v majetku Státního statku v Tachově. Svému účelu sloužila do počátku 2. poloviny 20. století. Od té doby nevyužita chátrala. Od roku 1958 patří mezi památkově chráněné objekty ČR.
 
Graficke pismenko Tvrz koupili od přímé restituentky roku 2004 manželé Turnerovi (Martin Turner), kteří ji následně zrekonstruovali na obytné stavení.

Text: historie
20.12. 2012 - E. H. podle Encyklopedie českých tvrzí 2., kolektiv autorů, Argo 2000; http://www.archiweb.cz; Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech 2., Jiří Úlovec, Libri 2005; Sborník Okresního muzea v Tachově 1971/6 - Vodní tvrz a obec Pernolec, Miroslava Halová atp.