Graficke pismenko Ves Ostrov byla (podle V. V. Tomka) v l. 1282 – 1288 v majetku strahovského kláštera, ve 14. a 15. století ji však vlastnili někteří pražští měšťané: před r. 1369 Johlin Steklic, počátkem 15. století Vít Frovin, jmenovaný k r. 1403, od r. 1406 Václav Babák z Horek, ve 30. letech Martin z Cách zvaný i Martin Fanach, r. 1447 Zdeslav z Ostrova a potom Václav Drušmíd z Vesce, r. 1451 už označovaný „někdy měšťan Starého Města pražskéhoů. Většinou užívali i přídomku „z Ostrova“. Zdejší tvrz se připomíná poprvé r. 1398, kdy Kristina, vdova po staroměstském měšťanu Ulovi Payerovi, věnovala k oltáři v staroměstském kostele sv. Mikuláše mj. plat, který měla na tvrzi a ostatním zboží v Ostrově u Záp. R. 1404 koupil kněz Jindřich Fallnawer k založení nadace pro Týnský chrám plat na téže tvrzi. Tvrz byla vystavěna patrně v druhé polovině 14. století a v druhé polovině 15. století u ní zřízena protáhlá půlkruhová bašta k ochraně vstupní branky i obraně celé jižní a východní strany. Krátce nato byla přestavěna i jednopatrová obytná budova. Před r. 1486 získali Ostrov Hrzánové z Harasova a v 16. století Vojtěch Kačka z Kačína, po němž jej zdědila jeho vnučka Lidmila Horská z Lacemburku. Od ní jej koupil císařský truksas Fridrich Ostrovec z Kralovic, který jej r. 1600 prodal hejtmanu brandýského panství Kašparovi z Milštejna, jenž na něm pojistil věno své manželce Marii Magdaléně. Vdova po jeho smrti statek dokoupila, ale r. 1610 prodala Ostrov Rudolfovi II., který jej připojil k brandýskému panství. Tvrz je uváděna ve všech zemskodeskových vkladech od r. 1583. Ještě brandýský urbář z r. 1651 se o ní zmiňuje: „Při témž dvoře bývala a jest tvrz v spodcích od kamene vystavěná…“, ale je už jmenována až za dvorem a snad už nebyla obývána. Nejpozději začátkem 18. století byla proměněna v sýpku. Rybník, který snad patřil k jejímu původnímu opevnění, musel být vypuštěn. R. 1715 vysvětlovala správa brandýského panství katastrální rektifikační komisi, že „jeden [rybník] ovšem, a to pod špejchary vostrovskými, aby se při týchž špejchařích zdi nekazily a k zboření nepřišly, pustý zanechati se musel..“. Část zdiva při čp. 12 byla zbořena v l. 1893 – 1894, ale při čp. 11 jsou dosud zachovány zbytky bývalé ostrovské tvrze, totiž gotická obdélníková budova s opěrnými pilíři a malými okny, půlkruhová bašta o průměru 8,2 m s úzkou gotickou střílnou a u vchodu do chléva pak část gotického profilovaného portálu.

Text: historie
14.7. 2004 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Střední Čechy