tvrz Mezná

Celkový pohled na tvrziště od východu

© Roman Řezáč 12/2007

Tvrz měla jednoduchou klasickou podobu, s jednodílným jádrem obtočeným příkopem a vnějším valem. Vzhledem k tomu, že definitivně opuštěna byla až po roce 1650, dá se usuzovat na její pozdější kamennou podobu. Její vznik není spolehlivě určen, předpokládá se založení v polovině 14. století a původní podoba mohla být jen dřevěná. Dnešní jádro má téměř oválný tvar, s osami asi 18 – 20 m. Na jeho povrchu dnes nejsou patrné žádné stopy zástavby, což je způsobeno především jeho snížením a zarovnáním pro novodobé využití. Tím pádem kolísá jeho výška oproti dnu příkopu už jen asi 1–1,5 m. Největší výškový rozdíl je v jeho jižní polovině, je to i díky tomu, že plocha jádra je mírně šikmá a směrem k severu se svažuje a jižní polovina je zachovalejší. Šířka příkopu se pohybuje okolo 7 – 8 m, v závislosti na destrukci jeho stěn, která je největší na severní straně. Vzhledem k tomu, že tvrziště jsem navštívil v zimě, nebylo…  číst dále

První zmínka o tvrzi je patrně z roku 1362, kdy se zmiňuje Gotfried a Bohuněk z Mezného. Roku 1385 se připomíná Jan z Mezné. Tyto zmínky nejsou však nevyvratitelné, neboť Mezná může být v tomto případě zaměněna ze stejnojmennou vsí u Pelhřimova. Dále se v pramenech jmenuje Jan nebo Oldřich z Mezného a několik dalších šlechticů. V době husitských válek patřila Mezná Václavovi, stoupenci Husova učení. Díky tomu byla tvrz zřejmě válek ušetřena. Počátkem 16. století pravděpodobně držel Meznou Burián, ten ji pak prodal Anně ze Lhoty, po její smrti v roce 1544 připadla jejím dcerám Dorotě a Magdaleně. Dlouho jim ale nepatřila a roku 1545 ji získal jejich otec Jan z Leskovce. Osud tomu však chtěl, že ve stejném roce zemřel a tvrz se vrátila dcerám. Roku 1571 už vlastnila zboží Dorotina dcera Anastázie. Za věrné služby získal roku 1618 Meznou Benjamin Fruwein z Podolí, který však po povstání ze země uprchl…  číst dále

Půdorys místa

terénní náčrt tvrziště
© H. Klímová, R. Tecl, J. Úlovec (in J. Úlovec: Tvrziště v Mezné, Výběr - časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech XXXVIII, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2001 České Budějovice)

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

76 Táborsko jih a střední Lužnice

Cykloturistické mapy, Kartografie

38 Táborsko, dolní Lužnice

44 Pelhřimovsko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

148 Třeboňsko. střední Lužnice

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

22 Táborsko. Třeboňsko