
Tvrz měla jednoduchou klasickou podobu, s jednodílným jádrem obtočeným příkopem a vnějším valem. Vzhledem k tomu, že definitivně opuštěna byla až po roce 1650, dá se usuzovat na její pozdější kamennou podobu. Její vznik není spolehlivě určen, předpokládá se založení v polovině 14. století a původní podoba mohla být jen dřevěná. Dnešní jádro má téměř oválný tvar, s osami asi 18 – 20 m. Na jeho povrchu dnes nejsou patrné žádné stopy zástavby, což je způsobeno především jeho snížením a zarovnáním pro novodobé využití. Tím pádem kolísá jeho výška oproti dnu příkopu už jen asi 1–1,5 m. Největší výškový rozdíl je v jeho jižní polovině, je to i díky tomu, že plocha jádra je mírně šikmá a směrem k severu se svažuje a jižní polovina je zachovalejší. Šířka příkopu se pohybuje okolo 7 – 8 m, v závislosti na destrukci jeho stěn, která je největší na severní straně. Vzhledem k tomu, že tvrziště jsem navštívil v zimě, nebylo… číst dále
První zmínka o tvrzi je patrně z roku 1362, kdy se zmiňuje Gotfried a Bohuněk z Mezného. Roku 1385 se připomíná Jan z Mezné. Tyto zmínky nejsou však nevyvratitelné, neboť Mezná může být v tomto případě zaměněna ze stejnojmennou vsí u Pelhřimova. Dále se v pramenech jmenuje Jan nebo Oldřich z Mezného a několik dalších šlechticů. V době husitských válek patřila Mezná Václavovi, stoupenci Husova učení. Díky tomu byla tvrz zřejmě válek ušetřena. Počátkem 16. století pravděpodobně držel Meznou Burián, ten ji pak prodal Anně ze Lhoty, po její smrti v roce 1544 připadla jejím dcerám Dorotě a Magdaleně. Dlouho jim ale nepatřila a roku 1545 ji získal jejich otec Jan z Leskovce. Osud tomu však chtěl, že ve stejném roce zemřel a tvrz se vrátila dcerám. Roku 1571 už vlastnila zboží Dorotina dcera Anastázie. Za věrné služby získal roku 1618 Meznou Benjamin Fruwein z Podolí, který však po povstání ze země uprchl… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.