Terénní náznaky po tvrzi pravděpodobně založené již ve 14. stol. při jihovýchodním okraji rybníka. Dodnes se dochovalo ploché tvrziště, porostlé křovím a stromy, oválného tvaru, velikosti 20 x 24 m, bez jakýchkoliv zbytků zdiva.
Hlavní obrázek místa
Tvrziště
Pohled od severu - před tvrzištěm dno vypuštěného rybníka
© Luděk Pitter 04/2006
Tvrziště ve vsi Lomec se nachází při jihovýchodním okraji v současné době vypuštěného rybníka, který najdete na křižovatce místní komunikace Lomec - Loreta, která tvoří západní hráz rybníka a místní komunikace Lomec - Luby, která tvoří severní hráz rybníka. Jako orientačním bod může sloužit zvonička, která se nachází v místě křižovatky. Tvrz, snad již ve 14. stol., stávala na břehu rybníka, který ji chránil od západu a z ostatních stran byla chráněna vodním příkopem, který je již v některých místech nezřetelný. Vlastní tvrziště o velikosti přibližně 20 x 25 m je dnes zarostlé dřevinami, ploché, bez jakýchkoli zbytků zdiva. V vsi Lomec je písemně doložena, ještě renesanční tvrz z poloviny 16. stol., vystavěná Vidršpergáry, dnes však nelze z jistotou říci, zda stála na stejném místě, nebo byla součástí severně od rybníka ležícího poplužního dvora. Ti, kteří budou pokračovat po místní komunikaci ve směru na Luby si mohou za pěkného počasí dopřát, krásného výhledu na Klatovy, které uvidí v údolí vlevo od cesty.
27.10. 2006
historie

Lomec je poprvé připomínán za Karla IV, roku 1358, který jej daroval bratrům z Rožmberka. Pozdější majitelé byli z rodu pánů z Velhartic. Koncem 15. stol. patřil bratrům Petrovi a Mikuláši z Lub. Počátkem 16. stol. byl Lomec připojen ke klenovskému panství, tvrz byla opuštěna a zpustla. V polovině 16. stol. koupil Lomec Jan Vidršpergár na Mutěníně a obnovil tak samostatný dvůr Lomec. V té době je také vzpomínána tvrz, nelze však určit zda se nacházela v poplužním dvoře nebo v místech dnešního tvrziště. Když byl Lomec ve druhé polovině 17. stol. připojen k týneckému panství Krakovských z Kolovrat, tvrz v Lomci definitivně zpustla.

L.P. (Úlovec Jiří, Hrady, zámky a tvrze Klatovska, Libri, 2004, str. 134), 27.10. 2006

Půdorys místa

Plán tvrziště, Lomec, plán tvrziště při okraji rybníka. Stav roku 1997, zaměření a kresba Jiří Úlovec.
Úlovec J., Hrady zámky a tvrze Klatovska, Libri, 2004, str. 135
Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT), Lomec

Místa v okolí

 štola Loreta
 Loreta
 Beňovy
 Luby
 kostel sv. Anny
 boží muka
 kostel sv. Martina
 Týnec
 boží muka
 Černá věž
 kostel sv. Václava
 radnice
 Bílá věž
 Bezděkov
 synagoga
 městské opevnění
 Sobětice
 kostel sv. Michala
 židovský hřbitov
 Tupadelské skály
 Koryta
 Kouskova Lhota
 Újezdec
 synagoga
 Tupadly
 Janovice nad Úhlavou
 kaple sv. Felixe
 sýpka
 Veselí
 Klenová
 Sohostov
 Srbice
 Svrčovec
 Tetětice
 kaple sv. Isidora
 Štěpánovice
 Drslavice
 Mochtín
 židovský hřbitov
 Dvořec
 Těšetiny
 Nový Čestín
 Opálka
 Komošín
 Obytce
 Dolany
 Markéta
 Běšiny
 Běšiny
 Běšiny
 boží muka
 Běhařov
 kostel sv. Markéty
 Hradiště
 Podolí
 Dobrá Voda
 Hořákov
 Boříkovy
 Habartice
 židovský hřbitov
 Předslav
 Kokšín
 Úsilov
 Měcholupy
 Březí
 Bystřice nad Úhlavou
 Pušperk
 U Žižků
 Mlázovy
 Švihov
 Čachrov
 Malonice
 radnice
 kostel sv. Jiljí
 Lázeň
 Jindřichovice
 Jindřichovice
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Václava
 fara
 rozhledna Bolfánek
 synagoga
 Dešenice
 židovský hřbitov
 Ruchomperk
 synagoga
 Ježovy
 Němčice
 Nemilkov
 Pajrek
 Červené Poříčí
 Koráb
 Chocomyšl
 Ujčín
 židovský hřbitov
 kaple sv. Vojtěcha
 Petrovice
 Kolinec
 židovský hřbitov
 kostel sv. Blažeje
 Plánice
 Velhartice
 Křenice
 kostel sv. Mikuláše
 Zichov
 Měčín
 Nový Herštejn
 kostel sv. Wolfganga
 Netřeby
 Mokrosuky
 Hlavňovice
 Kašovice
 Kanice
 Květkovice
 Svojšice
Základní informace místa
ID místa: 4735
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.10.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama