větrní důl Vrbice

těžní budova s ocelovou věží nad 386 m hlubokou jámou

© Jan P. Štěpánek 06/2009

Větrná jáma Vrbice dosáhla své maximální hloubky v úrovni 6. patra (386 metrů). Jáma měla čtvercový profil 4,5 m s cihelnou vyzdívkou. Důlní budovy nad jámou byly vystavěny s velkým citem pro skloubení estetiky a funkčnosti. Hlavní objekt jámové budovy z režného zdiva doplňují dvě krátká boční křídla difuzorů a ventilátoren, které vytvářejí dojem nádvoří, v jehož prostoru podpírají 19 m vysokou těžní věž mohutné ocelové příhrady. Druhá z památek, strojovna, je vystavěna rovněž z režného zdiva. Její vzhled je však střídmější oproti hlavní těžní budově. Důraz byl kladen především na funkčnost, a proto je stavba poměrně velmi pevně dimenzována. V budově se nachází původní těžní stroj z roku 1923, který je rovněž technickou památkou.

Důl Vrbice byla založena poměrně pozdě. S těžbou jámy započal její majitel, Severní dráha Ferdinandova roku 1911 na severovýchodním okraji rozrůstající se Ostravy. Jáma měla sloužit k diagonálnímu odvětrávání nedalekého dolu Hubert v Hrušově. V roce 1913 byla nad jámou postavena těžní budova s ocelovou věží. Strojovna z r. 1911 byla do dnešní podoby upravena v roce 1919. Vzhledem ke skutečnosti, že v těsné blízkosti areálu dolu projížděly vlaky, dbali majitelé dolu o co nejreprezentativnější vzhled budov. Po roce 1945 byl důl zestátněn a začleněn do společenství Ostravsko – Karvinských dolů. Po zániku samostatnosti dolu Hubert (později Stachanov) v roce 1974 přešla jáma Vrbice pod důl Vítězný únor (důl Odra) a ještě později se stala součástí závodu Eduard Urx 5 (Koblov). Svou funkci přestala jáma plnit v roce 1992, kdy byla zasypána. V současné době spravuje jámu DPB Paskov a slouží jako degazační stanice pro…  číst dále

Půdorys místa

plánek areálu
© Jan P. Štěpánek 06/2009

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

61-62 Ostravsko

Cykloturistické mapy, Kartografie

67 Ostravsko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

131 Ostravsko. Opavsko