Výsledky hledání míst

Ostrůvek v rybníce s terénními zbytky starší branovické tvrze, založené zřejmě na poč. 14. st. a po r. 1500 nahrazené sídlem v sousedním panském dvoře. Předpokládaná existence jediné věžovité stavby, z níž se na tvrzišti dochovaly malé zbytky zdiva.

Panský rezidenční dvůr z 1. pol. 16. st. založený zřejmě vladyky z Býšova, r. 1672 koupen Schwarzenberky a užíván ještě r. 1751. Dochována obytná budova, později upravená na sýpku, a renesanční zahrada s bosovanou branou a zdí s nárožními věžičkami.

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Gotická tvrz v Braškově patrně z 14. stol. je písemně doložena r. 1412. Byla chráněna velkým rybníkem a vodním příkopem. Zanikla zřejmě již v průběhu 15. stol. Tvrziště, zmiňované ještě r. 1602, zmizelo beze stopy. Mohlo snad ležet v blízkosti dnešního obecního rybníka.

Tvrz postavená v r.1555 Heřmanem Bohdaneckým z Hodkova. V 17.st. zpustla a později se již nepřipomíná. Stávala na skalnatém návrší nad rybníkem a ještě v 19.st. byl patrný sklep se schodištěm. Lom na kámen způsobil, že po tvrzi nezůstaly žádné stopy.

Stáří tvrze je odhadováno v souvislosti s místním rodem pánů z Bratronic, a to do roku 1383. Zánik tvrze se předpokládá v 15. století opět spolu s rodem pánu z Bratronic. Celé panství bylo poté připojeno do panství loučeňského.

Brázdimská tvrz gotického původu doložena od r. 1388. Od r. 1610 v císařském majetku, za třicetileté války poničena Sasy a Švédy, přízemní zbytky upraveny r. 1777 na hřebčín a konírny. Brzy poté pozemky rozprodány při raabizaci a na tvrzišti postavena soukromá usedlost.

Tvrziště nepravidelného oválu východně od kostela. V r. 1289 je jmenován Beneda z Bražce. Nálezy zdiva už ze 13. stol. První zmínka o tvrzi je až z roku 1316. V roce 1410 vlastní Bražec Svinovec ze Svinavy, v roce 1431 vlastní tvrz Jindřich Svinovec. Tvrz zanikla požárem v první polovině 15. stol.

Zbytky zdiva tvrze jsou dnes součástí domu č. p. 37, který stojí na místě bývalého dvora v jižní části vsi. Dnes soukromý objekt sloužící k bydlení.

Renesanční tvrz postavená za Viléma Bohuchvala koncem 16. stol., snad na místě gotické tvrze z přelomu 14. a 15. stol. Koncem 18. stol. upravená za Kordíků. Ti statek drželi až do r. 1945. Po r. 1945 nevhodně zastavěno volné severozápadní nároží.

První zmínka o tvrzi je z r. 1293 za Štěpána z Březnice. V 16. stol. rozšířena a opevněna. Petr Vok ji připojil k bechyňskému panství. V r. 2002 byla těžce poškozena požárem. Dochovány dvě bašty – hranolová na východě a válcová na jihovýchodě.

Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1690. Vystavěl ji Jan mladší ze Švábenic. Zanikla v 18.století. Podoba, ani místo kde stávala není známé.

Zaniklá tvrz, postavená ve 14. nebo 15. stol. Vesnice Pirk se zmiňuje v l. 1373–1395 v držení kláštera v Chebu. R. 1436 byla získána Planknáry z Kynšperka, kteří ji drželi až do poč. 16. stol. Poté byl statek v majetku chebských patricijských rodin Gablerů a Brunnerů. To však již byla tvrz zaniklá.

Tvrz postavená jako centrum panství mělnického proboštství (připomínána 1410) byla v 16. stol. přestavována do podoby zámečku. Roku 1617 připojena k Roudnici, vydrancován a vypálen Sasy 1631. Opět vyhořel 1880, snížen o patro. V posledních letech opraven.

Předpokládané drobné středověké sídlo jihozápadně od centra obce a panský folvark zvaný Horní dvůr. Pravděpodobná kolébka rodu Bruzovických z Bruzovic.